Na mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI), která proběhla ve čtvrtek v Praze, byla pěkná mela. Zpráva Hnutí Duha, která mi přistála v počítači, popisuje velice zásadní rozpor mezi názory odborné veřejnosti a ministerstvem zemědělství, které na konferenci reprezentoval sám ministr Miroslav Toman. Přítomni byli také zástupci ministerstev dalších evropských zemí, vlastníci lesů a odborníci z celé Evropy.

Odborná veřejnost je proti představě, že s kalamitou, která stále rychleji likviduje naše monokulturní smrkové lesy, si poradíme co nejúčinnějším bojem s kůrovcem. Špatný není brouk, ten pouze využívá našich chyb. Kůrovec nastavuje zrcadlo krátkozrakému pohledu na přírodu jako by to byl pouhý zdroj, jehož drancování může přibrzdit jen fakt, že už se nevyplatí. Důsledky si začínáme uvědomovat, ale reakce je zpozdilá a nešťastná. Přitom i katastrofa může být užitečná, pokud z ní plyne poučení.

Představitel rakouské lesnické školy, člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl to shrnul velice srozumitelně:

„Kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit žít s poškozeními lesa jako s přirozenými procesy. Musíme to vidět jako šanci, jako příležitost vytvořit nové adaptované lesy. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak tu příležitost zahodíme. Pojďme využít tu krizi. Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách.”

Seidl už v roce 2014 zveřejnil studii v časopise Nature Climate Change, ve kteréuvádí, že od sedmdesátých let vzrostl dopad lesních škůdců v celé střední Evropě o 602 %.