Názor, že demokracie v naší zemi je ohrožena, zaznívá stále častěji. Ekonomické násilí vůči těm slabším ve prospěch těch nejsilnějších nevěstí nic dobrého a pádí mimo rámec jakékoliv myslitelné demokratické ústavy. Přehledně shrnuje argumentaci komentátor Petr Holub v příspěvku pro Český rozhlas 6 (http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/petr-holub-je-to-jeste-demokracie--940657).

Citujme z jeho řádků to, co zachycuje metodu, opakovaný postup:

„Vláda Petra Nečase přestala využívat možnost, aby pro důležité zákony připravila nejdříve věcný záměr. Nedočkala se toho žádná z důležitých reforem, důchodová, daňová ani zdravotnická. Reformátoři nechají své nápady úředníky zapsat rovnou do řeči paragrafů, a tak vznikne reformní zákon. Takto připravený materiál se nepošle do vládní legislativní rady, i když to předepisují legislativní pravidla. Pravidla se však mohou obejít, když šéf legislativní rady vyjádří s navrženým zákonem obecný souhlas. Tak učinil dřívější předseda rady Jiří Pospíšil v případě penzijní reformy, u daňové reformy ho následovala Karolína Peake.

Pak návrh zákona zamíří do sněmovny, kde se schválí v prvním čtení. Pak má reformní zákon projednat příslušný výbor. Poslanci zároveň předkládají desítky pozměňovacích návrhů a korunu obvykle všemu nasadí odpovědný ministr, když předloží komplexní pozměňovací návrh, který původní materiál úplně mění.

Pak návrh reformního zákona zamíří do druhého čtení ve sněmovně a tam ho upraví další baterie pozměňovacích návrhů. Poslanci vládní koalice pak zákon během týdne definitivně schválí a posléze jsou mnozí z nich překvapeni, co vlastně odhlasovali.