Zbyněk Fiala: Volnost, rovnost, bratrství

25.10.2013 7:31

Václav Bělohradský varuje před novou totalitární ideologií „antipolitického individualismu“, kterou je společnost atomizována. Jsme-li rozdrobeni na zalezlé občánky, „každý za své“, pak jsme snadnou kořistí pro silné zájmy, protože s izolovanými jednotlivci si velcí klucí hravě poradí. Rád bych dodal, že to platí i v hospodářství. Obrana typu „volnost, rovnost, bratrství“ funguje v obou případech, je společensky žádoucí a ekonomicky efektivní.

Zbyněk Fiala: Volnost, rovnost, bratrství
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna

Krásné příklady uplatnění solidarity a vzájemnosti v závodě a dílně jsem vyslechl od Jiřího Jabůrka, dlouholetého exekutivce otrokovického Barum Continental, ze kterého pomáhal vytvářet „podnik světové úrovně“. Je to jen osamělý idealista? Nebo stojíme na začátku procesu, který vidí zřetelněji než ostatní? Ekonomika na principech „rovnost – volnost – bratrství“ byla tématem setkání nadšenců s velkorysým názvem Konference pro 3. tisíciletí, takže sama deklarovala, že jde o onu variantu s výhledem.

http://www.k3k.cz/vize

Barum Continental je největší výrobce pneumatik v Evropě a druhý největší ve světě, takže jeho příklad má váhu. Další pocházejí z řady německých obchodních řetězců, například u nás známých drogerií „dm“. V malém jsem to zase viděl na komunitárních farmách u Hamburku. V pozadí je nadšení stoupenců „trojčlennosti“, vycházející z učení rakouského filozofa Rudolfa Steinera – před sto lety.

Mravnost a prachy

Staré nemusí být zašlé. Pokud však vnímáme současnou etapu jako anomálii, slepou uličku světových dějin, pohled zpátky je užitečný. Steiner podobně jako Masaryk vnímal sociální pozadí zničujících konfliktů světové války a navazujících revolucí. A našli bychom i starší zdroje, například zásadní dílo skotského klasika Adama Smithe, profesora mravní filozofie (Teorie mravních citů, 1759), který vidí základ společenských vztahů v přirozené potřebě sdružování a v empatii, soucitu s bližním.

Smithova pozdější práce Bohatství národů (1773), která je považována za základ klasické ekonomie, postihuje jen výsek lidské činnosti, vznikající tržní vztahy v prostředí jednoduchých, opakujících se výrobních činností, kde je zájem jednotlivce dobrým vodítkem pro vztahy kooperace a směny. Dnes každý žáček ekonomické kašičky pohotově vystřihne úvahu o neviditelné – a zaslepené - ruce trhu, ale obluda homo economicus, egoistický konstrukt, který v člověku potlačuje vše lidské v honbě za mamonem, Smithovi těžko mohla přijít na mysl. Podle moudrých je tedy širším rámcem ekonomie a podnikání nikoliv bezduchý vzoreček nákladů a výnosů, ale mravní filozofie, normativní nauka o tom, co je dobré, co slouží bližnímu, obci, společenství.

Můj výklad: Mravnost je faktor výroby, protože umožňuje spolupráci svobodných jedinců opřenou o důvěru v reciprocitu, spravedlnost. Koneckonců výraz věřitel vychází ze situace, že půjčit lze jen tomu, komu věřím. Banky fungují jen do okamžiku, kdy důvěra v jejich podnikání vyhasne a lidé si jdou své peníze vybrat. Kde chybí mravnost, zbývá jen násilí, aby sešikovalo nesvéprávné otroky.

Nemravnost a bída

O tom, že nemravnost a odírání snižují konkurenceschopnost, přesvědčivě vypovídají také čerstvá data, která Českou republiku po sedmiletce vlády pravice sesouvají do hlubokých propadlišť světových žebříčků. V konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra jsme se propadli za jediný rok o sedm příček na 46. místo, dosud nejhorší v historii ČR. Vymlouvat se na krizi je směšné, evropské Finsko je nahoře. Ale dejme tomu, že jde jen o jakási hodnocení akademiků. Jsou tu však i tvrdá čísla, například o poklesu hospodářství, které už se nedokázalo posunout nad úroveň, ve které pravice převzala zemi. Provází to eroze exportu, rozpad stavebnictví a zejména snižování reálných příjmů.

Výmluvný je také prudký úbytek přímých zahraničních investic a zrychlený únik společností do daňových rájů, přestože vláda se holedbala poklesem přímého zdanění. Nelze podnikat v zemi, ve které vládě nevadí, že se krade.

Třešničku na dortu pověsti současné ČR nabídl mezinárodní průzkum Gallupova ústavu, podle kterého skoro každý občan (94 % dotázaných) považuje padlou vládu za zkorumpovanou. S tímto jednoznačným výsledkem nás zařadil na druhé místo od konce žebříčku „ze zemí se svobodným tiskem“. Kdyby to bylo ve sportu, poslední dva sestupují do nižší soutěže. Mezi „země s méně svobodným tiskem“?

Steiner a Baťa

Steinerovci vnímají své učení dost jako náboženství, ale v Otrokovicích mají už z časů Bati tradici rozvoje osobnosti, podpory kreativity a týmové odpovědnost. Jabůrkův dědeček byl spolupracovníkem Tomáše Bati, táta předsedou Absolventů Baťovy školy práce a sám Jiří Jabůrek strávil v Barumce celý život. Doma se vypráví, jak Baťa našel na botě křivě ušitý šev a řekl: Lidé s křivým charakterem nemohou udělat rovnou práci. Sám Jabůrek tvrdí: Firma bez zdravé a etické kultury, kde nikdo nikomu nevěří, kde se lidé bojí, kde se lže a podvádí, nemůže být plně efektivní, ani dlouhodobě úspěšná. Důvěra je přitom něco, co se nedá koupit (tady víra v homo economicus selhává).

Jabůrek pak rozvíjí úvahy, jak aplikovat na společnost i firmu hesla „bratrství – rovnost – volnost“ nebo strukturu „tělo – duše – duch“. Tady budu raději citovat z Jabůrkova článku o „firemní etikoterapii“:

Každé společenství lidí si automaticky vytváří jakési „tělo – duši – ducha“. Současní psychologové tomu říkají skupinová dynamika, skupinové zájmy a společná kultura. V lidské společnosti zazněla tato trojčlennost právě v hesle francouzské revoluce „volnost – rovnost – bratrství“. Pokud se podíváme na toto heslo logicky, vidíme, že například volnost a rovnost jsou prakticky neslučitelné. Vysvětlení nacházíme v teorii sociální trojčlennosti: volnost se týká duchovní (kulturní a vědecké) oblasti společenství; rovnost se týká politické oblasti; bratrství oblasti hospodářské (ekonomické). Tyto tři oblasti mají každá své specifické potřeby, jiné, než oblasti ostatní. Čili v kulturní, vědecké a náboženské oblasti lidé potřebují svobodu (volnost), v oblasti politické (duševní) vyžadují rovnost před zákonem a v oblasti hospodářské (ekonomické) platí zásada bratrství. A nelze to směšovat, například při vymáhání zákonů nelze aplikovat volnost.

Bratrství neznamená rovnost (stejná funkce pro všechny, stejné platy, atd.), ale solidaritu a vzájemnou pomoc – dobrým příkladem nám může být družstevnictví, nebo některé dobře fungující podniky. Tam, kde se tyto tři oblasti (totiž hospodářská – politická – duchovní) pletou dohromady a nejsou přiměřeným způsobem odděleny, dochází zákonitě k totalitě, korupci nebo anarchii.

Principy sociální trojčlennosti byly realizovány ve firmě Baťa: v továrně byla zavedena bratrská účast na zisku a samostatnost dílen, v politice rovnost příležitostí a úspěšná přeměna chudého a nemocného kraje (například Baťova nemocnice a podpůrný sociální fond), a v duchovní oblasti do důsledku naplňované heslo „každý nechť je šťastný na svůj vlastní způsob“ (podpora experimentálního školství, umění a vědy, podpora divadla, Sokola, náboženských spolků).

Baťa nebyl svatý, na svém území měl absolutní moc, ale vážil si práce a možná našel rovnováhu, mezi iniciativou, kázní a duchem společného díla.

Z Jabůrkova výkladu

V Barumu je odměna za výkon zásadně týmová. Potom ji volený mluvčí týmu rozděluje a zároveň uplatňuje i individuální hlediska, jako je schopnost řešit problémy, samostatnost, spolupráce.

Lidi potřebují vidět, co dokázali, transparentnost výsledků, proto je všechno na papírech na nástěnce. „Je to vlastně taková hra: Co lidi motivuje při fotbale? Aby vyhráli. To lze i v dílně. Stoupni si k podnikové bráně a ptej se dělníků, jestli dneska vyhráli, nebo prohráli. Když to nevědí, nemají, o co hrát. Proto vždycky je třeba transparentně vykazovat výsledky.“

Co nemohu měřit, to nemohu řídit.

Kdo neplánuje svoji budoucnost, žádnou nemá.

80 % technických problémů je v komunikaci – někdy stačí problém vyvěsit, nakreslit tabulku a už se rozbíhá řešení.

Kreativita a disciplína jsou protiklady, které musí být v rovnováze. Nelze to jednoznačně nařídit, musí se neustále vyvažovat podle situace. Podobně je třeba vyvažovat schopnost spolupráce na jedné straně a individuality na druhé straně.

Ořezávat náklady shora, to je jako pouštět žilou, dávat projímadlo, dále oslabovat zesláblého nemocného. Problém se musí řešit zdola, v pracovním týmu, který najde širší rejstřík možností.

Při jiné prezentaci Jabůrek uvedl, že v Barumu mají nejvyšší zaměstnanecké platy, nejnižší fluktuaci a nulové úrazy. Etické řízení tedy přináší efekt nejen firmě, ale i lidem. Tak teď si ještě zvolme tu etickou politiku, nebo aspoň tu nejméně neetickou, aby byl základ pro zušlechťovací kůru.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Neutíkáte od problému?

Na vyřešení důchodové reformy jste měli dost času, když jste byli ve vládě, a to i ještě před covidem. Nepřišli jste s ničím a teď o ní nechcete ani s koalicí jednat, ale jak chcete i do budoucna prosadit nějakou zásadní reformu, když už teď se zdají jednání ve slepé uličce? Já mám obavu, že se jako...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O bezpečnostních aktivech

15:22 Petr Hampl: O bezpečnostních aktivech

Denní glosy Petra Hampla.