Krásné příklady uplatnění solidarity a vzájemnosti v závodě a dílně jsem vyslechl od Jiřího Jabůrka, dlouholetého exekutivce otrokovického Barum Continental, ze kterého pomáhal vytvářet „podnik světové úrovně“. Je to jen osamělý idealista? Nebo stojíme na začátku procesu, který vidí zřetelněji než ostatní? Ekonomika na principech „rovnost – volnost – bratrství“ byla tématem setkání nadšenců s velkorysým názvem Konference pro 3. tisíciletí, takže sama deklarovala, že jde o onu variantu s výhledem.

http://www.k3k.cz/vize

Barum Continental je největší výrobce pneumatik v Evropě a druhý největší ve světě, takže jeho příklad má váhu. Další pocházejí z řady německých obchodních řetězců, například u nás známých drogerií „dm“. V malém jsem to zase viděl na komunitárních farmách u Hamburku. V pozadí je nadšení stoupenců „trojčlennosti“, vycházející z učení rakouského filozofa Rudolfa Steinera – před sto lety.

Mravnost a prachy

Staré nemusí být zašlé. Pokud však vnímáme současnou etapu jako anomálii, slepou uličku světových dějin, pohled zpátky je užitečný. Steiner podobně jako Masaryk vnímal sociální pozadí zničujících konfliktů světové války a navazujících revolucí. A našli bychom i starší zdroje, například zásadní dílo skotského klasika Adama Smithe, profesora mravní filozofie (Teorie mravních citů, 1759), který vidí základ společenských vztahů v přirozené potřebě sdružování a v empatii, soucitu s bližním.

Smithova pozdější práce Bohatství národů (1773), která je považována za základ klasické ekonomie, postihuje jen výsek lidské činnosti, vznikající tržní vztahy v prostředí jednoduchých, opakujících se výrobních činností, kde je zájem jednotlivce dobrým vodítkem pro vztahy kooperace a směny. Dnes každý žáček ekonomické kašičky pohotově vystřihne úvahu o neviditelné – a zaslepené - ruce trhu, ale obluda homo economicus, egoistický konstrukt, který v člověku potlačuje vše lidské v honbě za mamonem, Smithovi těžko mohla přijít na mysl. Podle moudrých je tedy širším rámcem ekonomie a podnikání nikoliv bezduchý vzoreček nákladů a výnosů, ale mravní filozofie, normativní nauka o tom, co je dobré, co slouží bližnímu, obci, společenství.