Redakce Práva projevila čuch na aktualitu, když se pozeptala krajských šéfů ČSSD, co říkají povinnému podílu 40 procent žen na kandidátkách, ke kterým je zavázalo vnitrostranické referendum. A ze své ankety vytěžily titulek na první stranu: Krajští šéfové ČSSD se vzbouřili proti ženským kvótám!

„Kde ženy vzít, když nejsou,“ popsal situaci v jihočeském kraji hejtman Jiří Zimola. Běduje, že ženy nechtějí do politiky vstupovat. V Olomouci chce krajský předseda ČSSD Jiří Zemánek přemlouvat k aktivnější politické práci aspoň těch pár žen, co tam má. Karlovarský předseda ČSSD Miloslav Čermák reagoval odevzdaně. Když návrh na kvóty projde i sjezdem, tak ty ženy nakonec najdeme…

Ale nikomu z nich není divné, že politika ČSSD na krajské úrovni polovinu obyvatelstva nikterak neláká. Nesnižuje to o polovinu i potenciální volební výsledek?

Tvrzení, že ženy nechtějí do politiky vstupovat, není pravdivé. Často jsou až extrémně agilní, jak třeba ukazovaly záběry z šumavské blokády kácení v národním parku, kde se ženy nechaly s bolestnou grimasou odvlékat s téměř vykloubenýma rukama z místa konfliktu, aby se tam za chvíli znovu vrátily. Byly v právu tyto hrdinky, jak později potvrdil Krajský soud v Plzni, zatímco v neprávu byl národní park, jihočeský kraj, vedený ČSSD, a policie. Stejní lidé protestují proti Zimolovu návrhu (s tehdejším západočeským hejtmanem Chovancem), aby z Národního parku Šumava zůstalo jen jméno a pozemky dostali developeři.

Další společensky velice odhodlané ženy jsou organizovány jako Jihočeské matky, znovu trn v patě jihočeského hejtmana. Tvrzení Zimoly, že ženy nejsou, tedy lze číst spíše tak, že není dost takových, které by mu ochotně dělaly křoví.