Zbyněk Fiala: Zatáhneme do toho i NATO?

19.03.2022 17:23 | Komentář

Polsko chce požadovat vyslání mírové mise NATO na Ukrajinu, což neznamená nic jiného než rozšíření konfliktu s Ruskem na všechny členské země Atlantické smlouvy. Ministryni Černochovou to zaujalo...

Zbyněk Fiala: Zatáhneme do toho i NATO?
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Přišlo to z Reuters, vysílala to ČT, tak je to snad pravda: Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters oznámil, že země na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Navázala zpráva ČTK: Česko je připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). (ZDE)

Takže Polsko trvá na tom, že se zesměšní a požádá o účast jednotek NATO v bojích na Ukrajině. Nedává to žádnou logiku, což ukazuje i okamžitá podpora české ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Chce vidět, jak vypadá taktický jaderný úder na naše území, aby si pak mohla objednat něco podobného i do naší výzbroje? Chce si zopakovat zkušenost z Afghánistánu?

Zpráva, která zatím nepřišla, je od legendárního profesora Chocholouška, že ho pěkně zásobujeme...

Polákům se chce zabřednout do válečného stavu s jaderným Ruskem? Chtějí být spouští konfliktu, který bude pro Evropu zničující? Nevěří americkému prezidentovi Bidenovi, který odmítl vstup amerických sil na ukrajinskou půdu či ukrajinské nebe, protože by to utrpení ukrajinského lidu jen zvýšilo?

Válka Ruska s Ukrajinou je tragédie, protože lidé umírají zbytečně. Sliboval se jim západní ráj a členství v NATO, ačkoliv to nikdo nemyslel vážně. Z formálního hlediska byl překážkou nových spojenectví vnitřní konflikt kyjevské vlády s Donbasem, vleklá občanská válka, ve které od roku 2015 zahynulo 14 tisíc civilistů, násobně víc, než co se vykazuje během současné ruské intervence na Ukrajině. Ale byla tu ještě trvalejší překážka. Všichni, kdo Ukrajincům rozdávali nereálné naděje, si byli vědomi, že Rusko považuje vstup Ukrajiny do NATO za pokus umístit na sousední území americké vojenské základny a přiblížit tak jaderné rakety USA téměř na dohled k Moskvě.

Anketa

Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?

4%
95%
hlasovalo: 69687 lidí

Další vývoj charakterizuje velice výstižně britský list Guardian, když současný postup Spojených států přirovnává k chůzi po laně napjatém nad propastí. „Spojené státy a jejich spojenci musí najít rovnováhu mezi snahou, aby Putina jeho hnusná invaze na Ukrajinu přišla co možná draho, avšak musí se přitom vyvarovat tomu, aby z toho vznikla nekontrolovatelná eskalace konfliktu, která může přerůst v mnohem nebezpečnější válku.“

Chce snad polský premiér amerického prezidenta z toho lana shodit, za vydatného přistrkování naší ministryně obrany?

Možná to Rusové se svou starostí o bezpečnost přehánějí a dívají se na to zastaralou optikou 19. století, kdy ještě existovaly sféry vlivu a nárazníkové zóny. Tak se jim to snaží vysvětlit Američané, kteří takovou zaostalost rozhodně odmítají. To však platí, jenom když se takové nevinné přesuny ozbrojených sil odehrávají dostatečně daleko od Spojených států. U svých hranic by to netrpěli. Ukrajinci se tak stali obětí politické schizofrénie, kterou profesor John Mersheimer (jeden z nejvlivnějších amerických politologů) popsal v přednášce, jejíž překlad najdete na Parlamentních listech ZDE.

„Dovedete si představit, že by za dvacet let Čína utvořila vojenskou alianci s Kanadou a Mexikem? A přesunula čínské jednotky na kanadské a mexické území? A my bychom jen tak stáli a říkali: Není problém, jsme všichni lidé 21. století, obávat se čínských jednotek na naší hranici, to dělají lidé z 19. století jako Vladimir Putin?“ načrtl Mearsheimer scénář, že by se USA stalo něco podobného jako Rusku. A dodal, že by tedy nemělo nikoho překvapovat, že Rusko reaguje odmítavě na to, že by Ukrajina měla být součástí Západu.

Nevidím do hlav politiků Německa či Francie, ale z dosavadních reakcí na podobné návrhy, s jakým teď přišel polský premiér Mateusz Morawiecki, bych usoudil, že bude i přes českou podporu odmítnut. Možná to nevadí, účel domácí exhibice bude naplněn. V domácí politice může válečný ryk dostat docela slušnou veřejnou podporu, když o nic nejde. U nás je to ještě přehlednější, protože obraz války je v dobrých cenzurních rukou a případné publicistické výhrady k zatahování obyvatelstva do nesmyslného rizika budou jen zřídkavé, protože si koledují o trestní stíhání, jak jsme byli varováni.

Co udělá americký prezident Joe Biden, těžko odhadnout. Zatím se vyslovil jednoznačně proti zatažení NATO do tohoto konfliktu. Struktura americké moci je však nepřehledná. Domácí program, který měl charakterizovat Bidenovo funkční období, se hroutí, protože mu názorově přeběhli dva senátoři a přišel tak o schopnost uvést své návrhy aspoň na program jednání. V zahraniční oblasti jsou patrné vlivy „hlubokého státu“ kdesi na ministerstvu zahraničních věcí a v tajných službách. Jeho duší jsou neokonzervativci (neocons), z nichž mnozí prožili mládí trockistů a ponechali si z toho přesvědčení, že svět se dá změnit k potřebnému cíli systematickým násilím.

A tak zatímco ve světě Joe Biden vystupuje jako představitel hegemonistické moci, doma bojuje o přežití. Od začátku letošního roku existuje jediný průzkum veřejného mínění, který by ukázal, že víc amerických občanů jeho politiku schvaluje, než odmítá. Uvedený průzkum pochází ze dnů končících 7. březnem, bylo to o jedno jediné procento. Když se však pravidelný průzkum stejné agentury opakoval o týden později, vrátil se ke standardnímu negativnímu rozdílu deseti procent. Průměry všech průzkumů ukazují, že víc kladných hlasů má jeho někdejší předchůdce a možný příští vyzyvatel Donald Trump. Ten má zároveň menší podíl nesouhlasných hlasů. Ani s vývozem demokracie to nemá Bidenova vláda snadné, protože polovina obyvatelstva si myslí, že jim volby byly ukradeny.

Naše spojenectví ve Visegrádu začíná pěkně smrdět. Česká politika je v trapném závěsu za zcela iracionálními nápady Poláků, kteří snad doufají, že si touto cestou, či jejími přípravami, než se to odpíská, přezbrojí armádu. Takhle už vypadala jejich předchozí nabídka, že pro potřeby bezletové zóny nad Ukrajinou dodají své starší sovětské stíhačky výměnou za novější americké. Uvidíme, jak dopadne jejich nejnovější návrh. Prezident Biden právě ohlásil, že se zúčastní bruselského summitu NATO, který je svolán na ukrajinské téma příští čtvrtek. Podle polského portálu onet.pl pak zaletí ještě do Polska. Třeba bude chtít Poláky nějak utišit.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…