Nelze se divit vedením FBI a Demokratické strany, že se tak tvrdošíjně bránili zveřejnění zprávy výboru sněmovny pro kontrolu zpravodajských služeb. Bránili, ale neubránili. Venku je svědectví, že lze ušít politicky motivované policejní obvinění, jehož smyslem je nedopustit určitý volební výsledek. A když se to nepovede, navazuje snaha výsledek zvrátit.

Výbor ve stručnosti zjistil, že FBI se zamotala do politického komplotu. Začalo to tím, že požádala zvláštního soudce pro zpravodajské služby o povolení sledovat člena Trumpova štábu, ale zatajila, že podnět vychází z politicky motivovaných obvinění pořízených za peníze štábu Hillary Clintonové a Národního výboru Demokratické strany. Že tedy nežádá o souhlas s úkony ve věci národní bezpečnosti, ale snaží se zabránit zvolení Donalda Trumpa.

Klíčovým svědkem, se kterým FBI pracovala, byl bývalý britský zpravodajský důstojník Chrostopher Steele. Pořídil kompro na Donalda Trumpa, avšak tato „Steelova zpráva“ byla zpracována z podnětu a za peníze vedení Demokratické strany a kampaně Hillary Clintonové. Měla doložit Trumpovu spolupráci s ruskou vládou při ovlivňování prezidentských voleb v USA. Sám šéf FBI James Comey to později označil za „pomlouvačné a neověřené“ informace. Také další vedoucí představitelé FBI věděli, že Steele je nedůvěryhodný a sleduje hlavně novinářské senzace. Proto s ním později přerušili kontakty.

Jenže soudce se nedozvěděl nic z toho, co by vneslo do Steelova svědectví pochybnosti. Nedozvěděl se, že to je politicky motivovaná akce za peníze Demokratické strany, ani že Steele není věrohodný. A nedověděl se to čtyřikrát po sobě. Zákon totiž umožňuje sledování jen po 90 dní, pak se musí žádat znovu. FBI nehodlala sledování přerušit, proto žádala soudce o povolení celkem čtyřikrát, ale ani jednou přitom neuvedla relevantní informace.