Připustíme-li platnost představy Erica Besta, že Českou republiku ovládá „šest rodin“, pak můžeme považovat dění na politické scéně za stínohru, odrážející jejich snahu o znemožnění  přístupu k zprostředkované moci podnikatelským uskupením, která nepatří do jejich klubu. Ale toto je jen představa, zatímco rozložení Věcí veřejných zevnitř s pomocí různých záškodníků a zhanobení vůdčího představitele strany Víta Bárty zneužitím on-line soudního procesu je tvrdá realita. V současnosti nabývají hmatatelných obrysů i snahy o oslabení a nejlépe úplné zničení hnutí ANO, v průzkumech voličských preferencí zatím stále hrozivě stoupajícího po žebříčku oblíbenosti.

Je špatným žertem osudu, že slabým místem, jehož opakované zpochybňování by časem mohlo oslabit postavení ANO v očích voličů, se stala zrovna ministryně spravedlnosti Helena Válková, důstojná dáma vysokých  odborných a lidských kvalit, které ji naopak předurčují k tomu, aby byla zárukou zdárného vývoje resortu a ozdobou vlády.

Její působení na ministerstvu od počátku provázejí události, které vyvolávají vzrušené debaty mezi politiky a novináři, přičemž nad rozumnými hlasy převažuje hysterický povyk v její neprospěch. Opakovaně se ozývá volání po jejím odchodu.

V minulosti bylo hodně hluku kolem Daniely Kovářové a Pavla Blažka na počátcích jejich působení v úřadě, ale tlaky proti nim šly výlučně zvenčí. To, co se děje kolem Heleny Válkové, nápadně připomíná začátky konce Věcí veřejných, protože útoky jdou i z její blízkosti a okolí. Z toho plyne, že časem může přituhnout.

Pád Heleny Válkové je ale  nežádoucí. Resort spravedlnosti je ve špatném stavu, což je mimo jiné důsledkem častého střídání ministrů, jejichž průměrná „životnost“ nedosahuje dvou let. Když už se do jeho čela konečně dostala osobnost, která má vynikající profesionální úroveň, není svázaná s žádnou loupeživou klientelistickou tlupou a kromě práce se o nic jiného nestará, měla by dostat příležitost k dlouhodobému cílevědomému působení. Je to zájem státu, který by měl převažovat nad prosazováním krátkozrakých stranických cílů.