Před soudem stojí 15 obžalovaných kvůli podvodným obchodům s pohonnými hmotami, v nichž během 13 měsíců „usilovné práce“ způsobili daňový únik ve výši 2,5 mlrd. Kč. Za účelem provádění podvodných operací vytvořili účelovou síť až 60 obchodních firem, z nichž podstatná část po splnění úkolu, tedy po zpronevěření daně, zase zanikla. Na zločinném jednání se podílelo několik desítek osob, zčásti dosud neustanovených.

Hlavní líčení řídí soudce Aleš Novotný, jehož jméno se v poslední době opakovaně objevilo v médiích v souvislostech, které mu neslouží ke cti. Vrchní soud v Olomouci, pověstný svou neúprosnou přísností, snížil jím uložený trest Martinu Novákovi z 15 let na devět. Jeho rozsudek nad Alenou Vitáskovou, jejíž vinu ocenil uložením trestu osmi let a šestí měsíců obdobně jako těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, vyvolal nevoli v odborné i neodborné veřejnosti. Pochybnosti nad ním vyjádřila senátorka Eliška Wagnerová, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu, dáma, která je pro odbornou veřejnost nespornou autoritou. Pobouřil i prezidenta republiky. Leckoho pohoršil způsobem, jakým si vedl ve vazebním řízení s Shahramem Abdullahem Zadehem (o tom níže).

Žalobce Aleš Sosík označuje jako hlavního viníka Shahrama Abdullaha Zadeha, Iránce s českým a iránským občanstvím, který měl vše vymyslet, organizovat a řídit. Mimo to základní firmě sítě prostřednictvím své akciovky Strong Strike a.s. půjčil €2.5 mil.   Další významné postavě sítě, Petru Pfeiferovi, který byl spoluzakladatelem zločinného spolčení a Shahrama Abdullaha Zadeha oslovil jako první v době, kdy podvodná akce běžela již několik měsíců, půjčil několik mil. Kč. Tento pravděpodobný spolupachatel má v řízení postavení svědka, poskytujícího nejúplnější svědectví v neprospěch Shahrama Abdullaha Zadeha, který vinu odmítá a svou účast zužuje na poskytnutí úvěru na podporu obchodu, o jehož obsahu nic nevěděl. Za dalšího organizátora nezákonného obchodování považuje žalobce Daniela Rudzana, který rovněž svou organizátorskou roli popírá.

Svědectví Petra Pfeifera je pro žalobce zcela nenahraditelné. Za odměnu jeho nositele  ani nezatížil postavením spolupracujícího obviněného, s kterým se veřejnost seznámila na příkladu Ivany Salačové v kauze Davida Ratha & spol., ale vede jej pouze jako svědka. Vše, co by usvědčovalo Petra Pfeifera z trestné činnosti, před podáním obžaloby ze spisu odstranil. Upřel tak soudu právo posoudit jeho podíl na vině v žalované kauze. Na pozadí skutečnosti, že čtyři obžalovaní byli stíháni vazebně, z nich nejdéle Shahram Abdullah Zadeh, který se  jako poslední dostal na svobodu až po 22 měsících za cenu složení kauce v rekordní výši 150 mil. Kč, ho proti ostatním aktérům podvodného obchodování neuvěřitelně zvýhodnil. Ztroskotaly všechny pokusy přimět státního zástupce Aleše Sosíka, aby prokázal soudu laskavost a přenechal mu posouzení, zda je Petr Pfeifer skutečně jen nevinný svědek nebo darebák, , ač postupně byli osloveni skutečně všichni, kdo ho ke změně zacházení se svědkem mohli přinutit. Odpovědní mají prostě široké svědomí a pochopení pro účelové obcházení zákona zcela v rozporu se zásadou rovnosti občanů před zákonem. Je možné, že se chtějí zavděčit Andreji Babišovi, který kdysi při vystoupení ve Sněmovně projevil uspokojení nad Zadehovým zatčením.  Zvýhodnění Petra Pfeifera je o to výraznější, že pomáhá poslat za mříže věřitele, vůči němuž má milionový dluh. Není žádná ničemnost, které by se orgány nesměly dopustit ve snaze dostat Shahrama Abdullaha Zadeha za mříže jako jediného z celé tlupy, o němž se domnívají, že asi má někde – možná na Měsíci nebo na Marsu – tak velký majetek, že by se na něm mohl stát zhojit za obrovský daňový únik.

Zahájení hlavního líčení předcházela 7.března 2016 tisková konference Shahrama Abdullaha Zadeha, jejímž leitmotivem bylo tvrzení pana obžalovaného, že orgány činné v trestním řízení se v jeho věci chovají jako organizovaná zločinecká skupina. Oznámil na ní, že na některé odpovědné činitele podal trestní oznámení pro podezření na spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Taková oznámení ovšem orgány činné v trestním řízení přikládají k soudnímu spisu jako součást argumentace obhajoby,  policie je  neprověřuje. Čili „ z tohoto mračna pršet nebude“.