Po schválení Senátem pokračují další pokusy jeho jmenování zabránit. Již při jeho odsuzování za údajné prohřešky v kauze „Olšanské hřbitovy“ se uplatnily námitky, které prozrazují neznalost „soudcovského řemesla“ jeho odpůrci. Obecně se soudce vypořádává s obžalobou, nikoli s policejním spisem. Nejinak to asi bylo i v tomto případě. Nepřístojnosti, jichž se dopouštěla StB, dostal soudce na stůl ve filtrované podobě obžaloby, v které nezákonnosti byly pečlivě zastřeny. Nevybíral si svědky, ale vyslýchal ty, které mu navrhl prokurátor nebo obhájce.

Závažnější je vystoupení tradičně bojovné senátorky Hany (z Arku) Kordové Marvanové a senátora Marka Hilšera, kteří vyzývají prezidenta republiky, aby soudce Roberta Fremra nejmenoval soudcem Ústavního soudu, protože odsoudil 100 obžalovaných za trestný čin nedovoleného opuštění republiky. Měli samozřejmě dost času toto zjistit dříve, než došlo k projednání kandidatury Roberta Fremra na plénu Senátu. Z tohoto hlediska je jejich vystoupení projevem neúcty k rozhodnutí Senátu a je požadavkem na prezidenta, aby stanoviska Senátu nedbal (nejsem si jist, zda není takový požadavek na hranici ústavnosti, popř. zda prezident může jejich požadavku vyhovět).