Jednání probíhalo v moderní budově, jejíž soudní síně jsem navštívil mnohokrát. Je dokonce možné, že se konalo v soudní síni, v které jsem se zúčastnil nějakého jednání již dříve. Vím proto, že soudní síně jsou vybaveny zařízením pro zvukový záznam.

Zaznamenal jsem, že předsedkyně senátu v úvodní části jednání projednala s žadatelem nedodržení zákonné pětidenní lhůty pro doručení obsílky. Bez jeho souhlasu nebylo možné v řízení pokračovat. Žadatel vysvětlil, že Vězeňská služba mu obsílku předala se zpožděním a nic mu nebrání souhlasit s jednáním i za těchto okolností.

Pozorně jsem pak sledoval výslech žadatele předsedkyní senátu. Nabyl jsem dojem, že jsem snad nikdy dříve nezažil tak špatné nakládání s žadatelem, jako v tomto případě. Perličkou bylo sdělení předsedkyně senátu žadateli, že dojem z jeho osoby ji vede k přesvědčení, že po propuštění na svobodu bude dál páchat trestnou činnost.

Nepřekvapilo mě, když předsedkyně senátu vyhlásila zamítavé rozhodnutí. A nedivil jsem se, když postižený žadatel podal stížnost nadřízenému soudu.