Často se kritizuje dosavadní forma správy státu, která vychází z demokracie založené na volbách jako nástroji vytváření držitele moci, přičemž základními aktéry voleb jsou politické strany. Zapomíná se na vynikající charakteristiku demokracie Winstona Churchilla v jeho projevu v britské Sněmovně obcí 11. 11. 1947: „demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme vyzkoušeli“. I nejvýznamnější československý ústavní právník profesor Masarykovy univerzity v Brně František Weyr uvedl, že demokraticky ovládaný stát je nutně státem stran, byť kritizoval negativní projevy tohoto faktu (FRANTIŠEK WEYR: Československé právo ústavní. Praha 1937, s. 44.).

Kritici demokracie chtějí nahradit držitele moci vzešlého z voleb jiným systémem. Fakticky demokracii oslabují a stát chtějí ukrást pro sebe. Zatímco politické strany jsou běžným prvkem demokratické soutěže, navrhují je nahradit nějakými iniciativami (nátlakovými skupinami), které neprošly demokratickým testem - volbami, nemají povinnost zveřejnit své finance a jsou pro svou početní slabost snadno zneužitelné.

I naše politické strany jsou početně slabé, když hlavní strany ODS a ČSSD mají asi 24 000 členů, ale jsou větší než různé občanské iniciativy, které získají podpisy tisíců lidí pro určitý požadavek, ale ti se dále v iniciativách neúčastní a ve skutečnosti je ovládá malá skupinka jednotlivců či několika desítek jedinců.