Je plným právem ministra průmyslu nominovat nového radního, splňuje-li všechny zákonné předpoklady. Proto opravdu nechápu, proč musel pan ministr tento akt měsíce dopředu doprovázet svojí aktivní účastí v mediální kampani proti ČTÚ a několikanásobným očerněním i mé osoby ve svých mediálních vystoupeních. Proti výrokům o politické trafice i proti označení „lobbyista“ se ostře ohrazuji.
Faktem zůstává, že jsem v oboru telekomunikací aktivně činný již více jak15 let. Dále i to, že od mého působení v poslanecké sněmovně až do jmenování členem Rady ČTÚ uplynulo 5 let, kdy jsem se věnoval činnosti ve svých dvou firmách a žádnou „trafiku“ jsem tudíž nepotřeboval. Kdo chce, lehce si také v této spojitosti ověří, že mi v roce 2007 funkce radního byla nabídnuta, aniž bych o ni jakkoliv usiloval. O „politické trafice“ se tedy hovořit v žádném případě nedá, ačkoliv to ministr ve svých vystoupeních stále v obměnách opakoval, aniž by se mne zeptal na pravý stav věcí, či alespoň na názor.
Možná, že pan ministr tato fakta záměrně pominul, nebo mu je jeho poradci nedodali. Nebylo by také divu. Od svého jmenování se pan ministr na ČTÚ ještě neukázal a nežádal ani o názory členů rady na práci, úkoly a problémy regulátora. Zjevně si ministr svůj názor tvoří výhradně na základě článků v novinách, elektronických mediích, či podle názorů svých „lapdog reporters“. Pan ministr tedy v důsledku toho veřejně a v rozporu s fakty zpochybnil jak moji osobu tak i odbornost. Mohl bych věru ministrovi průmyslu a obchodu MUDr. Kubovi oplatit stejnou mincí a s daleko větší oprávněností.
Že po něm slepě papouškují někteří „novináři“, tomu se naopak nedivím. Ověřování informací by totiž muselo patřit k jejich běžné mediální praxi. Neozval se ani jeden z nich, ani nejaktivnější pan Klesla, kterým jsem naopak byl stále tupě nazýván lobbyistou. Ano, věnoval jsem se v jedné z firem i poradenství, kdy v rámci jen některých smluv byla jejich součástí i položka, která znamenala kontakty se zákonodárci a jejich informování o oprávněnosti některých navrhovaných legislativních změn, či alespoň zprostředkování takových kontaktů – tedy správně řečeno lobby. Nemohu za to, že pod trvalým tlakem medií si všichni pod pojmem „lobbyista“ představují něco nemravného a pravý význam tohoto pojmu již není v módě. Je podstatný rozdíl mezi lobbyistou a korupčníkem, což asi mělo být naznačováno a jak ministr, tak novinář by měli umět rozlišovat. Činnost zvaná lobby pro mne prakticky skončila přijetím zákona o elektronických komunikacích v roce 2005 a mezi mnou a zadavateli se tehdy jednalo o vztah vždy čistě profesionální.
S úsměvem nezbývá, než komentovat ministrovo prohlášení, že nový člen Rady je jako kariérní úředník méně náchylný podlehnout lobby: to je přece otázka osobnosti, nikoliv povolání. Taktéž je asi zbytečné komentovat víru v potřebnost, či účinnost obsáhlých regulací opakovaně deklarovanou „pravicovým“ ministrem při jeho mediálním úsilí o odůvodnění změn v obsazení Rady ČTÚ jako nezávislého národního regulátora elektronických komunikací.
V každém případě přeji především novému členovi Rady kromě odvahy a sebevědomí, i notnou dávku rozvahy a moudrosti, což jsou ingredience pro regulátora nezbytné.
Zdeněk Švrček v.r.
Dne 11.10. 2012
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
