Něco ale poněkud přehlížejí. Zatím chybí přesvědčivé zprávy o snižování nezaměstnanosti. V části členských zemí Unie se drží nebo klesla pod 8% – sem patří i Česko. Ale je tu ještě poměrně dost států, kde práci nemá o hodně víc než 10% lidí produktivního věku a dokonce víc než 20% mladých. Nejtrpčí je tenhle fakt pro francouzského prezidenta.
Zmirnění nezaměstnanosti, která je u mladých Francouzů čtyřiadvacetiprocentní, vyhlásil za svou prioritu. Zatím nedosáhl žádných výsledků. Nezaměstnanost naopak stále mírně roste. Příčinu vidí Hollande v nepřijatelné „dezindustrializaci“ země. Ve Francii, ale i řadě jiných evropských zemí oslabují nebo přímo mizí průmyslová odvětví, která byla klíčová pro národní ekonomiky a také pro zaměstnanost po celé minulé století.
Mizí ocelárny textilky, výrobu tlumí automobilky. Víc než fakt, že dovoz je lacinější než domácí výroba, působí desindustrializaci stěhování výroby za lacinější pracovní silou, výhodnějšími daňovými podmínkami a konec konců i mnohonásobně vyšším odbytem přímo v místě výroby, které je ovšem na jiném kontinentu.
V otevřeném světě fungují zákony trhu jinak, než v podmínkách uzavřených národních ekonomik, kde byly impulsem k hospodářské soutěži, a kde výnosy podniků násobily většinou domácí průmyslovou kapacitu. V otevřeném světě se nejen práce, ale i její výnosy mohou stěhovat za hranice a zvyšovat hospodářskou dynamiku a životní uroveň jinde, než kde to očekáváme a potřebujeme. Tim spíš, že i to málo, co by podle daňových zákonů mělo zůstat doma a obohatit státní rozpočet, se v mnoha případech přesune do daňového ráje. Tahle nemorální praxe je také jednou z příčin marnosti boje proti nezaměstnanosti.
Je ostatně jednou z příčin toho, že Evropa dnes připomíná loď, které vítr začíná znovu foukat do plachet, ale na palubě nikdo nechce vidět, že plachty jsou děravé.
Za dobrý recept proti ztrátě dynamiky evropského průmyslu a proti zániku pracovním příležitostí v kdysi tak silně industrializované Evropě se pořád ještě považuje orientace na innovativní obory, na nejnovější technologie. Ten recept ale možná zastaral. Tou cestou už jdou jiní a patrně rychleji. Připomnělo to v minulých dnech vypuštění indické sondy k Marsu. A už dlouho o tom vypovídá třeba i nadprůměrná úroveň indického IT, tedy informačních technologií. Je zřejmé , že o místo na světové technologické špičce, které měl v minulosti západní svět takřka monopolizované, se do budoucna bude muset ucházet v těžké globální konkurenci. A jestliže je uhájí či znovu získá, nepůjde už o obory tak náročné na pracovní sílu, jako byl zvolna mizející těžký průmysl. Politika hospodářského růstů zřejmě v podmíkách globální soutěže veškerou nezaměstnanost v Evropě neodstraní.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
