Fridrich II. se považoval za univerzálního vládce křesťanského světa, čímž se dostal do velkého sporu s katolickou církví, která si osobovala nárok jako jediná, která může vládnout křesťanskému světu. Fridrich II. veřejně proklamoval, že církev by se měla věnovat výlučně duchovním záležitostem, měla by být nemajetná, čímž by se vyvarovala majetkových sporů a skromná.
Fridrich II. se představoval jako univerzální garant míru a spravedlnosti oproti katolické církvi, která se pasovala jako prodloužená ruka všemocného Boha. Dbal o to, že právo musí platit pro všechny stejně. To bylo pro katolickou církev nepřijatelné, neboť prosazovala možnost si beztrestnost vykoupit tzv. odpustky.
Proč o tom hovořím ? Snažím se ukázat, že spor o tom, co je úlohou církve trvá nejméně 800 let a mám za to, že přístup Fridricha II. byl racionálnější, než současné vládní koalice. Vládní koalice se snaží protlačit sněmovnou předložený zákon, nazývaný církevní restituce, aniž jí zajímá 80% nesouhlas veřejnosti, která se oprávněně domnívá, že se tím omezí suverenita našeho státu, že se naruší celistvost území České republiky a také omezí české právo, takže se dá říci, že může dojít i k demontáži našeho státu. Toto by jistě odsoudil i Fridrich II., který nám vlastně suverenitu zaručil. A to už ani nemluvím, jak by tento zákon posoudil císař Josef II. a prvorepublikový prezidenti Tomáš Masaryk a Eduard Beneš. Doufám, že stávající prezident pan Václav Klaus se zachová stejně, jako jeho prvorepublikový předchůdci.
Jsem si vědom toho, že jistým způsobem fanatický přístup a přesvědčení nelze žádným způsobem změnit, neboť ti, kteří chtějí katolické církvi vrátit pozici, kterou měla před císařem Josefem II., že ti kteří si myslí, že francouzská revoluce a revoluční období kolem roku 1848 byly trapné omyly dějin a ti, kteří o Masarykovi nechtějí ani slyšet, těm určitě neleží na srdci blaho občanů této země a suverénní sekulární český stát jim moc neříká a těm nemá smysl snášet jakékoliv argumenty.
Snažím se mluvit k těm, kteří jsou přesvědčeni o správnosti cesty zakladatele novodobého českého státu, prezidenta Masaryka, který byl člověk hluboce věřící, ale přesně rozděloval mezi vírou a církví, tak jako Fridrich II.. Věděl, že víra je dar se kterým se nesmí kupčit. Jako zralý muž, významný filosof a znalec křesťanství a českých dějin přestoupil na protestantismus . Vyzdvihl odkaz mistra Jana Husa a z husitů nedělal partu lupičů, či teroristů, tak jak se o to dnes snaží někteří zaplacení „ historikové “. Obdivoval J.A.Komenského, biskupa jednoty českobratrské, který musel emigrovat, když si chtěl zachovat ve zdraví svoji víru a nenechat se duševně zmrzačit přestupem do katolické církve.
Takto předložený zákon boří principy První republiky, jde proti duchu naší ústavy, neboť demokratický sekulární stát se nesmí vázat na žádné náboženství.
Má-li někdo rozhodnout o platnosti tohoto zákona, který ve svém důsledku omezí a naruší suverenitu a celistvost tohoto státu, tak to může být pouze lid této země, prostřednictvím referenda a ne parta 101 poslanců, neboť tato země není jenom jejich.
Chci věřit, že se nad tím alespoň zamyslíte a vím, že nepřesvědčím přesvědčené, ale říkám to v duchu odkazu mistra Jana Husa „ Mluv pravdu, slyš pravdu a braň pravdu “.
Závěrem si dovolím svůj názor na takto předložený návrh zákona vyjádřit refrénem současných známých písní : „ Za co pane Bože, za co necháš trápit tento prostý lid, za co pane Bože, za co nechal si ho napálit “ ... a středověk neskončil, středověk trvá.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
