Prolobovaný zákon o významné tržní síle drží v Česku cenu uměle vysoko. Problém je v tom, že chrání velké dodavatele potravin a nápojů před tlakem obchodních řetězců. Ty tak často o cenách, za které nakupuji potraviny, vůbec nemohou smlouvat. Nové ceny jsou jim dodavatelem jen oznámeny. Jeden z nejkřiklavějších příkladů je právě Plzeňský Prazdroj. Ten v srpnu pouze vydal tiskové prohlášení, že zdražuje všechno své pivo o 3 %, aniž by o tom s kýmkoli mluvil. Na to asi o měsíc později zareagoval i Staropramen a učinil totéž.

Výsledkem je, že „Plzeň“ se v ČR prodává za 22,90 Kč. V Německu to samé pivo koupíte v přepočtu za 18 Kč. To je rozdíl 4,90 Kč na každé jedné lahvi piva. Pokud tuto konečnou cenu očistíme o rozdíl v DPH a spotřební dani (které jsou obě v ČR vyšší), vychází nám, že dodavatelská cena piva, tedy ta, za kterou nakupují řetězce, je v ČR o 3,15 Kč vyšší než v Německu. Prazdroj tak vydělává na tom, že ho chrání zákon o významné tržní síle. A to se musí změnit.