Jistě z toho státu odvede poplatky, nebo ne?  Zaměstnanci úřadů práce klientům zřídí konta, vydají karty a banka si přijde k desítkám miliard, které následně přerozdělí. Myslím, že to je vyvážená dělba práce.

Druhým krokem zůstává jak s těmi kartami zacházet. Jak nejlépe takový produkt prodat. Tak třeba se vybere skupinka zdatných a šikovných klientů. Řekněme matek na mateřské dovolené. Těm se vše vysvětlí a ony, byť stigmatizované kartou a dané na rovinu touto kartou s  lidmi kteří se cíleně práci vyhýbají, nebo zneužívají dávek,  ji uvedou do života.

A jak kartu používat. No k tomu se vytiskne brožurka a člověče starej se. Jak zaznělo na jednom semináři:“Úřad práce přeci není školka, aby se staral.“ A ti méně zdatní - ať si nějak poradí. A nebo ne. Co třeba zkusit model, že je pošleme na sociální odbory, ať jim vysvětlí jak s kartou zacházet. Že jim to bere čas, který by měli věnovat smysluplnému šetření v terénu, kontaktem s klientem a skutečné sociální práci? To není důležité. Přednější je suplovat činnost banky a vysvětlit jim tento bankovní produkt.