Čeká nás změna legislativy umožňující zejména snazší a dřívější podmíněné propouštění vězňů, větší využití alternativních trestů, zejm. trestu domácího vězení a redukce počtu věznic s posílením pravomocí Vězeňské služby na vnitřní diferenciaci výkonu trestu.

Je třeba konstatovat, že opatření k zefektivnění českého vězeňství přichází pět minut po dvanácté. Odklady a minimální investice navodily situaci, kdy můžeme při vysoké koncentraci odsouzených v přeplněných věznicích hovořit o bezpečnostním riziku. Dnes nejde jen o teplou sprchu pro Ratha a o stravovací normy.

Nejde ale také – a to by si měl pan ministr uvědomit – jen o snížení finančních nákladů na chod věznic. Důvodem, proč patří Česká republika na špici evropských zemí v počtu vězňů, je hlavně recidiva, tedy opakované páchání závažné trestné činnosti, kdy soudy nemohou s klidným svědomím navléknout pachatelům pouze náramek domácího vězně. Je zapotřebí kromě navrhovaných opatření  naplnit všechny prvky účelu trestu. Nejen ochranu společnosti, ale též převýchovu odsouzeného. Výchovné programy a prostory ustoupily v posledních letech úsporám. Po propuštění i ti s dobrým předsevzetím neseženou práci a ubytování a cesta k další trestné činnosti je rychlá. Posílení rozpočtu věznic by přispělo širší zařazení odsouzených do zaměstnání. Třeba méně kvalifikovanou prací pro stát a obce tam, kde zatím vybíráme ve výběrových řízeních předražené externí dodavatele.