Je to přirozený vývoj. Evropská měnová unie jako oblast jednotné měnové jednotky euro byla od počátku hlavně politickým, nikoli ekonomickým nápadem. A to v nejjednodušším smyslu slova. Nepříliš vzdělaní a demokraticky založení otcové zakladatelé nynější evropské integrace a jejich následovníci uvažovali takto: Společná měna je jedním ze základních znaků státu. Nám jde o politickou federaci, tedy nakonec o eurostát. A nejsnadnější cestou, jak jej prosadit, proto bude zavedení společné měny coby tvrdého jádra kolem něj nastupujícího eurostátu. Tato s evropskou realitou neslučitelná úvaha eurofanatiků všech zemí se od konce devadesátých let mohla zčásti realizovat jen díky nebývalé ekonomické konjunktuře a datovým podvodům členů eurozóny.

Hodina pravdy se dostavila až s nynější finančně-ekonomickou krizí. Eurozóna coby páteř EU se letos postupně začíná hroutit, zatím od svého nejslabšího, řeckého článku.