Pokud jsem pozván na sněm nebo sjezd jakékoli demokratické politické strany a je to jenom trochu možné z časového hlediska, snažím se přijet. U parlamentních stran dvojnásob. To, že mě ODS na sněm nepozvala, stejně jako ČSSD a VV, je důvodem, proč jsem tam chyběl. Naopak jsem byl krátce po zvolení pozván od SNK-ED a slovenského KDH, obě pozvání jsem rád přijal. Považuji za slušnost pozvání přijet, je-li to v mých silách.

Projevy na sjezdech bývají různé. Od z patra pronesených zdravic, přes napsané projevy až po poněkud zvláštní vystoupení. V hlavě mi zbyly z našeho sjezdu v Žďáře na S., kde jsem byl před rokem zvolen, např. projevy M. Němcové z ODS, L. Zaorálka z ČSSD a P. Gazdíka za TOP09/STAN. Paní předsedkyně PS PČR nám předčítala z knihy o historii ČSL za 1. republiky, pan mpř. Zaorálek nám podal zprávu o encyklikách některých papežů a pan předseda poslaneckého klubu Gazdík nám řekl, že budoucí spolupráce je jenom na nás, jak budeme s nimi hlasovat o reformách.Tato vytoupení vzbudila trochu rozpaky.

Osobně jsem nechtěl vyznít se svým vystoupením stejně. Jako host se přeci musím chovat slušně. I když si na návštěvě o hostitelovi myslím leccos, tak mu přece nevyčtu, že má na dvorku nepořádek a smrdí mu WC. Stejně tak na sjezdu politické strany neřeknu, že jsou to asociální loupežníci, nebo komunisti v jiném dresu. To se prostě nedělá.