Autor komentáře se přiřadil k novinářům a publicistům, kteří opakovaně – a často bez konkrétních důkazů a na základě zprostředkovaných informací – „zasvěceně“, tedy v konečném důsledku zkresleně informují o práci Poslanecké sněmovny a poslanců.
A tak i Jan Schneider zasvěceně píše o tom, že jsou to poslanci, kdo se brání omezení vlastní imunity – aniž by jedním jediným slovem zmínil, že to byli právě jím kritizovaní poslanci bez ohledu na politickou příslušnost, kdo si dobrovolně imunitu omezil. A je příznačné, že tezi o tom, že poslanci dělají pravý opak, rozvíjí na základě ničím nepodložených zpráv z blíže nespecifikovaných „sněmovních kuloárů“.
Jan Schneider zcela zamlčuje (je otázka, zda vědomě, či nikoli), že to byla skupina poslanců – konkrétně předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, její místopředsedové a předsedové všech pěti poslaneckých klubů, kteří už 1. září 2011 společně předložili návrh novely Ústavy ČR, jejímž cílem bylo omezit trestněprávní procesní imunitu poslanců a senátorů pouze na dobu trvání jejich mandátu. V důvodové zprávě k návrhu tehdy autoři novely jasně zdůraznili:
„Předkládaný návrh novely Ústavy reaguje na dlouhodobě akcentovanou absenci platné ústavní úpravy, kterou by byl přiměřený rozsah imunity poslanců a senátorů. Imunita má chránit fungování komor Parlamentu, jejichž členové mají mít možnost v souladu se svým slibem svobodně a nerušeně vykonávat svůj mandát. V žádném případě nemá a nemělo jít o zakotvení neodpovědnosti jakožto osobního privilegia, stavějícího poslance a senátory do nadřazeného postavení ve srovnání s ostatními občany České republiky.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS