Jde o materiál z ministerstva práce a sociálních věcí, připravený na základě rozhodnutí, že tato forma státní sociální podpory nebude zrušena, jak bylo původním úmyslem naší vlády. Velmi důrazně jsme tehdy protestovali, stejně jako např. SON ČR, proti spojení příspěvku a doplatku na bydlení, tedy dávky sociální podpory a příspěvku v hmotné nouzi. Nejenže by byla zvýšena hranice, od které by vznikal nárok, až na 50 % příjmů domácnosti (dosud 30 %, v Praze 35 % příjmů), ale bylo by třeba zdlouhavě zkoumat i majetkové poměry žadatele. Proto ústupek, který vláda učinila, lze přivítat, ale… Ona výhrada směřuje hlavně proti tomu, že konečným příjemcem pěti miliard ročně budou majitelé nájemních domů a kšeftmani s lidskou bídou v ubytovnách.
Úředníci z ministerstva mají velmi dobré informace o nákladech na bydlení, proto jsou nové hodnoty nákladů srovnatelných s bydlením asi o šest procent vyšší, než v roce 2012, celkové náklady pak ještě o dvě procenta vyšší. Je zřejmé, že bytoví družstevníci a majitelé bytů hradí dlouhodobě všechny opravy a modernizace bytů a celých domů. K tomu jim plně postačují náklady, srovnatelné s nájemným, tedy hodnoty kolem 1 800 korun v bytě přiměřeném pro jednu osobu, to potvrzují i odborníci z České společnosti pro rozvoj bydlení. Rozdíl mezi měsíčními oprávněnými náklady na bydlení ve vlastním (družstevním) bytě a v bytě nájemním pak tvoří čistý zisk pronajímatele, v Praze až 100 korun z metru čtverečního měsíčně! Připouštím, že v uvedeném rozdílu je částečně zohledněna i faktická nemožnost výměny nájemních bytů nebo přestěhování do menšího bytu. To však není v žádném případě vina nájemců.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz