Pamatujete ještě? Dobešova ministerská kariéra byla směs zajímavých nápadů, arogantní přezíravosti a absence jakékoliv koncepce. Její průběh tomu odpovídal – nejprve měla odborná veřejnost s Dobešem spojená docela velká očekávaní, pak nevěřícně hleděla, co se to děje a ve finále se ministrova demise bezmála slavila. Nyní dává nový ministr resort po Dobešově éře pracně dohromady…

Většina lidí by šla po takové zkušenosti trochu do sebe a věnovala by se něčemu, na co lidsky a odborně stačí. Ovšem pan Dobeš ne. Ten poté, co se politicky a odborně znemožnil ve školství, vyráží (prý) zachránit český sport.

A opět klasika. To, že český sport potřebuje nějaké systémové řešení, je totiž naprosto namístě. Co je však horší - v čele našeho sportu však stáli dlouhá desetiletí lidé, jejichž „manažerské“ „kvality“ byly zcela srovnatelné s těmi Dobešovými. Ba co hůře – viděno historicky, má Josef Dobeš zajištěnu mezi nejhoršími ministry maximálně třetí příčku, protože jeho dávní předchůdci Zdeněk Nejedlý a František Kahuda udělali v resortu výrazně více škody. Dostat ale loterijní firmu s padesátiletou tradicí do konkursu, to je světové unikum, které se pokud vím podařilo jenom našim sportovcům a jimi najatým „manažerům“.

A tady je ukryta první klíčová chyba Dobešovy koncepce. Sportovci totiž prokázali, že miliardové částky prostě spravovat neumí. Není přitom možné házet vinu alibisticky na „pár bafuňářů“ jak se nyní často děje. Průběh „causy Sazka“ jasně ukázal, že jde o systémovou chybu, která má mimořádně hluboké kořeny. Mimochodem, ale nikoliv na okraj - jakkoliv jsou to sportovní svazy, kdo je na řadě s návrhem řešení, zabývat se touto problematikou musí i vláda hlavně příslušné ministerstvo.

Zřídit za těchto podmínek zvláštní mimorozpočtový „sportovní“ fond, do kterého budou posílány peníze daňových poplatníků, je nesmyslné a netransparentní. Pokud bychom to udělali, vznikne pouze několik předražených sportovišť, pár jedinců pohádkově zbohatne a sportovní talenty budou mít tolik, co předtím. Tedy prakticky nic.