Ač vypadá situace vážně a dokonce kvůli ní hrozí i rozpad koalice, nelze si z ní nedělat legraci. Řešení je přitom jednoduché. Jak Josef Dobeš, tak Ladislav Bátora by měli opustit své posty. K tomu bychom ale potřebovali silného premiéra. Pokud se v českém jazyce ustálil díky Jaroslavu Haškovi pojem „švejkování", odhaduji, že se v budoucnu bude díky neschopnosti Petra Nečase říkat v souvislosti s politikou, že se u nás „nečasuje".

Josef Dobeš se navíc v případě Ladislava Bátory chová doslova jako princezna Koloběžka (nechci použít přirovnání k chytré Horákyni, neb se přídavné jméno v názvu knihy k panu ministrovi vůbec nehodí). Omluvil se za něj, neomluvil se za něj, distancoval se od něj, nedistancoval se od něj. Nejdřív totiž podle Dobeše Bátora vlastně vůbec nic špatného neřekl, pak se za něj omluvil a později se od něj dokonce distancoval. Přesto jej však stále jakožto šéfa personálního útvaru ministerstva zaměstnává a pravděpodobně také štědře odměňuje, jak je jeho zvykem (viz. jeho notoricky známé statisícové
odměny blízkým spolupracovníkům).