Jsme pod svým růstovým potenciálem a přehlížení prorůstové politiky je právě to, co nás přiřazuje k problémovým zemím. Řecké pasti se vyhneme zvyšováním ekonomického výkonu. Ale jak ?
Vliv na specifický výpadek růstu v ČR má nízká investiční aktivita vlády i to, že přímé zahraniční investice u nás přibývají nejpomaleji v regionu. Stavebnictví se propadá už od roku 2008 (je na úrovni zhruba roku 2004). Přechodné oživení zpracovatelského průmyslu zpomaluje. Odbyt ztrácejí zejm. automobilky, které tradičně táhnou výkon odvětví. Firmy v ČR proto plánují další ořezávání nákladů, zejm. nákladů práce. Průmysl v posledních pěti letech propustil na dvě stě tisíc zaměstnanců, letos jich bylo na dvacet tisíc a bude to pokračovat. Je zřejmé, že stabilizace ekonomiky musí být provázena podporou růstu.
Klíčovým prorůstovým opatřením po nástupu pravice po roce 2006 mělo být skokové snížen daní. Za premiéra Mirka Topolánka byla prudce snížena sazba korporátní daně na 19%. S tím byla spojena i představa, že nižší daně se zaplatí tím, že sníží daňové úniky. Vyšší růst a nižší šedá ekonomika měla udržet rovnováhu veřejných financí. Žádnými empirickými daty není potvrzeno zdůvodnění snižování korporátní daně s pomocí teoretické Lafferovi křivky. Prorůstové efekty snížení daně mohou fungovat jedině při snižování skutečně vysoké mezní sazby daně. Připomenu že za Reagana se v USA snižovala horní sazba 70% a stejně došlo k propadu příjmů.
Snižování korporátních daní tak nevedlo k růstu ale k oslabování veřejného sektoru a jeho spotřeby jako růstového faktoru. Pro objektivitu je třeba dodat, že snižování korporátních daní není jen věcí dnes vládnoucí pravice. Levice se před tím také domnívala, že teoretické optimum pro českou ekonomiku je nižší než činí evropský průměr. Při nástupu premiéra Miloše Zemana v roce 1998 činila sazba daně z příjmu korporací 35%, premiér Paroubek předával za osm let v roce 2006 ekonomiku se sazbou korporátní daně.pouhých 24%. Tedy za toto období poklesla sazba korporátní daně o 11 procentních bodů.
Pravicová vláda přidala k tomuto snížení dalších 5 procentních bodů. Celé toto snížování daní rozvoji ekonomické úrovně nepomohlo. Kolik na to měl vliv chybný odhad teoretického optima daňové zátěže a kolik krize, která měla spíše strukturální než cyklický charakter, je samozřejmě věcí další diskuse. To že je ekonomický růst v ČR dnes viditelně horší než v jiných zemích regionu jde na vrub právě domácí vládní politice. Mix konsolidačních opatření devastuje ekonomiku. Zvyšování daní vedlo ke zdražení ale nejenže nezhojilo bilanci státního rozpočtu, nýbrž podvazuje i spotřebu. Firmy si také stěžují, že zmatky v daních jim stěžují podnikatelské rozhodování. Místo zvyšování DPH se měl stát více zaměřit na to, aby byly daně řádně placeny.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Dolejš - profil