Dolejš (KSČM): Plná zaměstnanost

02.08.2012 8:18

Odpověď na dotaz čtenáře: Dle ekonomů je ideální míra nezaměstnanosti kolem 5 %, takže na tom dnes nejsme vlastně tak špatně. Co na to vy? Musí být opravdu těch 5 %? Díky za odpověď.

Dolejš (KSČM): Plná zaměstnanost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dolejš
reklama

Neuškodí připomenout, že pojem plná zaměstnanost je standardní a že s ním jako s cílem pracuje i Evropská unie. Takže je třeba si ujasnit rozdíl subjektivních představ a skutečných definic.

Plná zaměstnanost nezmamená samozřejmě že pracuje každý - to nešlo ani v dobách kdy existovala dokonce pracovní povinnost a umístěnkové řízení s pracovními knížkami. Ve skutečnosti znamená "plná zaměstnanost" takovou zaměstnanost, která odpovídá dlouhodobě udržitelnému výkonu ekonomie při maximálním využití všech zdrojů. Tedy že se poptávka po práci dlouhodobě potkává s odpovídající nabídkou. To samozřejmě není automatické, řada technologických změn v přímé výrobě vytlačuje pracovní síly a ty musí najít uplatnění jinde. Což jednou za několik desítel let může vést k významnému posunu v společenské dělbě práce.  

Z výše řečeného m.j. vyplývá i to, že opravdu existuje část lidí, kteří nejsou ochotní pracovat za nabízenou mzdu a raději než aby se ucházeli o nabízená volná místa, preferují volný čas. Tato tzv. dobrovolná nezaměstnanost  je různá podle specifik trhu práce dané země a kulturních zvyklostí. V ČR bývá uváděna nejčastěji v intervalu 2-4%. Téhle hodnoty v ČR ale nebylo za posledních 20 let nikdy dosaženo. takže argumentovat firemní politikou usilující jen zefetivnit své náklady práce zjevně není odpovídající. Problém i v ČR je tedy jinde.

Podstatná část nezaměstnanosti je u nás tzv. nedobrovolná. tady je dobré rozlišovat typ problému, který na trhu práce je - a) sezoní nezaměstnanost souvisí se sezoním charakterem nabízení práce, b) frikční nezaměstnanost zase je dána poruchami v politice zaměstnanosti - nedostatečnost v činnosti úřadů práce,  špatné informace uchazečů o zaměstnání, problémy v organizaci dalších podmínek práce c) strukturální nezaměstnanost souvisí s tím jak se proměňuje nabídka práce a to že přizpůsobení trhu není dokonale pružné, přesun lidí na jiné místo či dojiné profese vyžaduje nějaký čas a náklady. Tenhle problém je nejčastější.

Symptom vážné krize je když  narůstá dlouhodobá nezaměstnanost, která souvisí s nedostatečnou agregátní (souhrnnou) nabídkou práce - jde o vážnou chronickou makroekonomickou nerovnováhu, která není pouze cyklického charakteru. Signalizuje funkční selhání příslušné ekonomiky, která není absorbovat nabídku práce (sociální problémy a migrační tlaky jsou důsledkem).  Receptem můlže být jen hlubší změna hospodářské poltiky a změna charakteru hospodářského systému.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Dolejš - profil
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Drahoš: Unie chystá nový Marshallův plán. Snad jej neodmítneme

20:02 Senátor Drahoš: Unie chystá nový Marshallův plán. Snad jej neodmítneme

Komentář na facebookovém profilu k jednání Evropské unie stran pandemie nového typu koronaviru