Nestačí jen přepočítat dopady, když ekonomika zabrzdí, a poškrtat účetní položky. To není leadership v krizi! To i ta slepá bohyně spravedlnosti, která na vážkách zvažuje, se víc dívá dopředu než ministerstvo financí a vláda. Možná si řekla: vládneme, po nás potopa, my záchranné čluny máme a občané, ať plavou! Ale to není odpovědnost.

Nevolám po marnotratné fiskální expanzi, nedodržování politiky zpomalování rozpočtových deficitů, ale propracovat některé politiky je záhodno. Propracovat politiku inovace, kvalifikace, mobility pracovní síly, podpory a diverzifikace odbytu.

Už tady padlo, že jsou trhy, které rostou, a my jako bychom to neviděli, a nástroje, o kterých se bavíme deset patnáct let, neimplementujeme, nerealizujeme podněty a je to pořád stejné. A pokud nebude varianta stagnační, ale ještě horší, musíme mít urychleně na stole speciální protikrizové programy. Vzpomínáte si: »kurzarbeity«, šrotovné atd.

A to je třeba vydiskutovat a mít připravené, protože to nemusí vrcholit jarem 2012. Pokud problémy budou chroničtější, a tato varianta může nastat v případě, že řecké problémy se budou domino-efektem šířit dál, a dosud zčásti sanované banky v zahraničí si řeknou o peníze státům, na jejichž území se nachází, domino-efekt se posune a bude pokračovat.

Nestrašme se rozpočtovým provizoriem. Už v něm žijeme!