Minimálně nejbližších deset let bude trvat, než vyspělé evropské státy napraví to, co způsobila finanční a dluhová krize. Spoléhat na to, že to trhy nějak vyřeší za nás, nelze, protože konjunkturální reakce trhů jsou dnes chaotické a iracionální. Pro objektivní analýzu stavu jsou samozřejmě důležité správné statistiky. A to i v mezinárodním srovnání, protože budoucnost nastartování nové prosperity se bude odvíjet od toho, jaké místo si najdeme v měnící se světové ekonomice. Bez kompetentních číselných rozborů a hlubších analýz utoneme v mlze krátkozrakých výkřiků a účelového strašení.

Občané jsou dnes krmeni mediálními interpretacemi různých čísel, které zhusta neumí dát do souladu se svou vlastní zkušeností. Je třeba rozlišovat krátkodobé očekávání domácností a firem a hlubší trendy vycházející ze stavu hlavních faktorů rozvoje, jako je domácí kupní sila, možnosti odbytu na cizích trzích, akumulační potenciál soukromého sektoru či zdroje na vládní výdaje. Kromě oficiálních statistik pak ekonomické poměry ovlivňuje tzv. stínová ekonomika, jak ta černá (nelegální, kriminální ekonomická činnost), tak šedá (nezachycená statistikami - např. samozásobitelství, melouchářství).

Např. v případě řeckého bankrotu (stát tedy bude oficiálně „playte") se lze nadít, že se sice smrskává oficiální ekonomika (rating Řecka - člena EU je horší než Pákistánu), ale spousta aktivit se přelije do té stínové, v této oblasti poměrně tradičními kořeny. Bonmot prezidenta Klause o Řecích válejících se pod cypřiši v tomto ohledu moc nesedí. Ostatně v evropské dluhové krizi začínají ztrácet špičkové ratingové hodnocení i klíčové země EU. Zkrotit tenhle fenomén nelze pouhou vlasteneckou rétorikou apelující na nové utahování opasků. Takovéhle úvahy jsou na míle vzdálené kompetentní ekonomické debatě.