Probudili se čelní politici a skoro všechna média a začali společně zásobovat veřejnost informacemi o "temném spiknutí" tu "solárních baronů" nebo jiných "podnikatelů", kteří si chtějí "namastit kapsu" na úkor daňového poplatníka. Padají termíny jako "solární tunel" a výzvy k ustavení různých "superkomisí" včetně tajných služeb, které mají tento problém "vyšetřit" a viníky asi také poslat "do tepláků". Ostatně pan prezident si to už jednou vyzkoušel s akcí "čisté ruce", která na voliče úžasně zabrala. Málokdo si ale už nyní vzpomene, že výsledkem této akce bylo vězení pro ministra financí pana premiéra Zemana. Nyní by to mohlo dopadnout podobně.

Je politováníhodné, že v mediální vřavě kolem OZE zaniká samotná podstata problému. Pojďme se na to tedy podívat. Myslím, že to bude užitečné. A možná to mnohým otevře oči a pochopí, že problém je někde úplně jinde, než jak je to prezentováno.

Fenomén OZE, který nyní pozorujeme všude okolo nás v podobě stále se množících lánů řepky, solárních parků na zemědělské půdě i na střechách, větrných parků a bioplynových stanic, je vyvolán politickým rozhodnutím Evropské unie. Právě EU se rozhodla, že tyto OZE jsou hodné veřejné podpory (z vašich zvýšených účtů za elektřinu) a nařídila členským státům, aby tuto politiku v praxi zavedly. Tato politika je PRÁVNĚ ZÁVAZNÁ. Pro Českou republiku byl vládou Mirka Topolánka dojednán relativně mírný závazek do roku 2020 dosáhnout podílu OZE na celkové spotřebě energie ve výši 13%. Důvodem pro veřejnou podporu pro OZE v celé EU, byl (a stále je) boj s globálním oteplováním. Přechod na OZE má za cíl snížit emise skleníkových plynů a eliminovat riziko globálního oteplování.

To vytváří dvě hlavní otázky:

1. Opravdu potřebuje EU závazný cíl pro OZE v podobě 20% za celou EU v roce 2020? A opravdu potřebuje ČR mít závazný cíl v podobě 13% ke stejnému datu?