A druhou rukou stále zametá pod koberec korupční kauzy, spjaté s vlastními politiky. Tvrzení vlády o protikorupční orientaci vlády už prakticky nikdo v této zemi nevěří.

Napomáhají tomu také informace o možném nátlaku na vyšetřovatele, ať už jde o odchody elitních policistů či fotografie dokladující sledování významného žalobce. V široké veřejnosti už převažuje názor: „Nebudeme si utahovat opasky, když mzdy většiny z nás jsou podprůměrné, šetří se na zaměstnancích, důchodcích, studentech, rodinách s malými dětmi, nemocných lidech aj. a tím vším se pokrývá schodek vzniklý korupcí a okrádáním státu na předražených zakázkách."

Premiér Nečas má strach připustit ve sněmovně jednání o korupčních kauzách. Nemá dost odvahy k tomu, aby spojil kroky vlády s hlasováním o důvěře vládě. Naopak sám drží ochrannou ruku i nad ministrem Vondrou, jehož podíl - přinejmenším jako manažerské selhání - na kauze Promopro je nezpochybnitelný. Než aby vláda sama vyhodnotila možná podezření na korupci a vyvodila z toho včas i personální závěry, premiér raději přehlíží, že se její členové v rámci boje o větší díl moci udávají navzájem. Taková situace však podrývá zásadním způsobem důvěryhodnost ústavních institucí a celého českého státu.