Když ministr financí Miroslav Kalousek navrhl zvýšení sazeb DPH poprvé, mělo jít o mimořádný příjem na zaplacení mimořádného výdaje: rozjezdu 2. důchodového pilíře. Vláda ale slibovala, že důchodovou reformu zaplatí stát z privatizace svého majetku, ne občané ze svých daní.

Tento slib vláda nesplnila a i přes letošní razantní zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 procent vláda vybrala méně, než loni. Brání se tím, že snížení spotřeby zavinil pokles ekonomiky. Možná ano, ale v této situaci vyšší DPH přinejmenším nepomáhá.

Splést se jistě může každý, v čase krize jsou omyly dokonce spíše pravidlem. Vláda však chybu neuznala. A dle známého mýtu "čím se to pokazilo, tím se to také napraví" se jala nemocnou ekonomiku léčit ještě vyšší dávkou svého léku a zvednout sazby na 15, resp. 21 procent. A k vyšším daním přidala nižší růst penzí, postihla dokonce i invalidní důchodce, rodinám živnostníků s dětmi sebrala desetitisíce na slevách na dani.

Vývoj daně z přidané hodnoty připomíná závody do vrchu. Ještě v roce 2007 činila snížená sazba 5 a základní 20 procent. Topolánkova vláda je v rámci své politiky danit spotřebu místo výkonu a sbližovat sazby všech daní upravila na 9 a 19 %. Tato změna aspoň měla nějaký důvod.