Je úsměvné, že ODS ve věci přijetí eura pozdvihla prapor referenda. Posílení prvků přímé demokracie právě všelidovým hlasováním totiž občanští demokraté dlouhodobě odmítají.

Byli to právě modří senátoři, kdo v roce 2005 zablokoval návrh ústavního zákona o obecném referendu. A ani dnešní představitelé ODS se k této věci nestavějí o mnoho vstřícněji. Když tedy teď ODS přichází s „euroreferendem", vrhá to na ni nepříjemné podezření, že po něm volá čistě účelově. Jsou to lacině získané body; společná evropská měna momentálně totiž kvůli dluhovým patáliím Řecka a některých dalších evropských zemí neprožívá nejlepší časy a její popularita mezi Čechy a Moravany už dlouho nebyla tak nízko. Na řadu voličů tak představa, že si budou moci sami rozhodnout, zda společnou měnu chtějí, nebo ne, působí určitě velmi líbivě. ODS se tak pohotově chytila příležitosti si na téhle vlně nepopularity eura zasurfovat - a ještě se předvést coby příznivec přímé demokracie, po níž je mezi voliči také poptávka. Občanští demokraté asi spoléhají na to, že těch, kdo budou nechápavě vrtět hlavou nad náhle propuknuvší příchylností k referendu u strany, která je známa dlouhodobým odporem k referendu obecnému, nebude mnoho.