Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi několik takových asi drobných poznámek k předkládané novele zákoníku práce.

Chtěl bych říci na úvod, že i drobná novela může mít ve svých dopadech katastrofální důsledky. To se ukázalo několikrát, že i dobře míněná cesta může vést takzvaně do pekla. Připomínám jenom, že kdysi tato Sněmovna v předminulém volebním období třeba obdobně měla snahu řešit zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností. Tehdy byl velký argument, který se kolem této problematiky vytvořil, odůvodňován tím, že sníží-li se povinnost ochrany těchto zaměstnanců ve vztahu k zaměstnavatelům, že budou snáze hledat práci, protože zaměstnavatelé se nebudou pak bát je eventuálně v případě třeba reorganizace svých podniků nebo neúspěšného podnikání přesouvat jinam nebo propouštět. Ten efekt se velice brzy ukázal jako kontraproduktivní, jenomže už nebyla od té doby žádná politická síla zvýraznit osob se sníženou pracovní schopností na trhu práce.

Dneska máme před sebou novelu, která říká - a bylo to tady citováno jak zástupcem předkladatele, tak i zpravodajem - která do § 39 zákoníku práce vkládá odstavec 4 za odstavec 3 a posouvá odstavec 4 na odstavec 5. A ta novela zní velice jednoduše: Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nastupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že jiný postup bude těmito důvody přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací upraví: bližší vymezení těchto důvodů, pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat, a dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Situace u zaměstnavatelů dnes je taková, že se uvádí číslo 4 miliony 900 tisíc lidí pracuje v České republice asi v zaměstnaneckém vztahu. Je potřeba ale říci, že přestože se vedle uvádí číslo 421 tisíc osob, které využívají možnosti uzavírání pracovního poměru na dobu určitou, tak je potřeba z toho odečíst v podstatě téměř 600 tisíc lidí, kteří jsou dnes reálně evidováni jako nezaměstnaní. Tím se samozřejmě tato struktura poněkud mění a určitě nelze úplně opominout při těchto diskusích, že skladba osob, které využívají pracovní dobu určitou nebo uzavírají pracovní poměr na dobu určitou, je velice specifická. V České republice obecně dosahuje asi 8,6 % v porovnání se sledovanými zeměmi Evropské unie.