Tehdejší ministr Martin Bursík (SZ) považoval tento program za předvolební tahák, jenže podmínky byly nastaveny tak přísně, že je téměř nikdo nemohl splnit. Zelení po volbách v roce 2010 už ve sněmovně ani vládě nebyli. Ale program, který po nich zůstal, se konečně rozjel. Nakonec se nashromáždilo téměř osmdesát tisíc žádostí. Na červnovém semináři, moderně nazvaném workshopem, pořádaném Centrem regenerace panelových domů, se jeho účastníci dozvěděli, že bylo schváleno 75 455 žádostí s podporou 20 miliard 648 milionů korun. Zamítnuto bylo přes 2 600 žádostí a zbytek se ještě zpracovává.

Tou hlavní otázkou ale je, zda se tento typ dotací obnoví po roce 2013. Teď totiž panuje jisté vakuum. Přijímaní nových žádostí v programu Zelená úsporám je již dávno zastaveno. Státní fond rozvoje bydlení teprve připravuje přechod na podporu formou nízkoúročených úvěrů pro pokračování programu Nový panel.

Majitelé domů, především bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek, teď nemohou získat žádnou podporu pro nákladné rekonstrukce a zateplování objektů. To stěžuje jejich rozhodování, zda se za situace, kdy část obyvatel domu patří mezi důchodce a jiným klesly v průběhu krize příjmy, pustit do takové investice. Podle rozboru potenciálu oprav, který zazněl na zmíněném setkání, totiž zbývá rekonstruovat 64 % domů. Celkový objem těchto investic je odhadován na 500 miliard korun. Nelze se divit, že stavební firmy, jejichž zástupci byli na workshopu hojně zastoupeni, by přivítali „rozhýbání“ nových zakázek. I když se vyskytl i názor, že by se o možnostech dotací na energetické úspory po roce 2013 mělo mlčet, aby se „stavebnictví nezastavilo“. Považuji takový názor za podivný, protože právě Zelená úsporám řadu vlastníků domů k novým zakázkám pro stavební firmy motivovala.