Všichni hledají chybějící prostředky v systému veřejného zdravotního pojištění, bohužel, většinou ne tam, kde mizí po miliardách. Proto je třeba jasně ukázat cesty, kterými jsou peníze vyváděny ze zdravotnictví na účty soukromých osob a politických stran. V roce 2007 na základě podnětu MAFS (Mezinárodní asociace farmaceutických firem, nyní AIFP) se přes skupinu senátorů a účelový výklad rozhodnutí Ústavního soudu ČR podařilo úzké skupině na Ministerstvu zdravotnictví ČR prosadit naprosto netransparentním způsobem špatný zákon, který zásadně zvýšil výdaje na léčiva ze zdravotního pojištění o desítky miliard korun za období let 2008 - 2011.

Až do konce roku 2007 byly ceny léčiv stanovovány odborem ministerstva financí a výši úhrad konkrétního léčiva (rozsah hrazení pojišťovnami) stanovovala tzv. kategorizační vyhláška ministerstva zdravotnictví na základě rozhodnutí vícečlenné kategorizační komise MZdr. nejdříve 2x, později 4 x do roka.
Proti tomu aktivně vystoupili výrobci léčiv, především MAFF (mezinárodní asociace farmaceutických firem, dnes AIFP), kteří si stěžovali na netransparentní systém stanovování cen a úhrad léčiv, na nemožnost odvolání proti rozhodnutí a také na to, že ceny léčiv jsou v České republice dlouhodobě udržovány na velmi nízké úrovni.

V roce 2006 tehdejší senátor Julínek spolu s dalším 25 senátory ODS podali ústavní stížnost proti tzv. kategorizační vyhlášce. Ústavní soud vyhlášku zrušil a v rozhodnutí stanovil, že výrobci musí mít možnost odvolání proti rozhodnutí o stanovení úhrady léčivého přípravku. Ministerstvo zdravotnictví, již pod vedením Tomáše Julínka začalo počátkem roku 2007 připravovat nový zákon o stanovování cen a úhrad léčiv, který měl naplnit rozhodnutí ústavního soudu a vytvořit nový systém stanovování cen a úhrad léčiv.

Nový systém připravovali náměstci Marek Šnajdr a Pavel Hroboň

K návrhu novely se scházela také pracovní skupina expertů farmakoekonomů, která vyjadřovala znepokojení nad přílišnou koncentrací rozhodovacích pravomocí do rukou SÚKLu - Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který do té doby vykonával pouze registraci léčiv a státní odborný dozor, jako národní lékový orgán.