Po již dříve prezentovaném návrhu ministerstva na omezení počtu ZŠ v regionech a na přeměnu řady vesnických škol s menším počtem žáků na malotřídky, který vyvolal odpor většiny obcí, by šlo o další ránu do vazu českého školství. I když ministr Dobeš následovně toto číslo popřel, podle mého názoru neřekl zcela jasně, že k žádnému propouštění dojít nemá. Jeho odkazy na to, že peníze mají zůstat v resortu a že je nutné brát v úvahu regionální hlediska, se nejeví jako příliš důvěryhodné. Spíše se zdá, že byl opět vypuštěn „zkušební balónek“, s cílem otestovat reakci veřejnosti i učitelských odborů. Nepřekvapilo by mě, kdyby po čase přišel ministr s „umírněnější“ variantou téhož.

Záměr propustit škrtem od ministerského stolu značný počet učitelů by zcela kolidoval s údajnou snahou ministerstva o zvýšení kvality výuky. A nejde jen o ztrátu kvalifikovaných a zkušených učitelů, na toto opatření by doplatili zejména žáci. Relativně nedávné průzkumy ukázaly, že úroveň vzdělanosti dětí a mládeže v ČR není dobrá. V zásadě tento stav potvrdily i výsledky maturit. Zbavovat se za této situace jen z důvodu úspory velkého počtu učitelů by bylo dalším projevem naprosto bezkoncepčního a chaotického řízení resortu školství. Pokud by pak v důsledku toho došlo k dalšímu zhoršení kvality vzdělání a následně i ke zhoršení kvalifikace budoucích absolventů škol, oněch údajně tímto krokem uspořených 6 miliard by se nám ve výsledném efektu velmi prodražilo. Tady už nejde „jen“ o devastaci školství jako takového, ale devastaci celé společnosti...

KSČM, bez ohledu na skutečné záměry ohledně propouštění učitelů, považuje situaci v resortu školství za zcela neúnosnou, a pokud vedle protestů vysokých škol přibudou ještě stávky učitelů, měl by být odchod ministra Dobeše z funkce naprostou samozřejmostí.