Během 40 let zvráceného rovnostářského režimu a následných prudkých společensko-ekonomických změn v 90. letech minulého století však došlo k nebývalému zeslabení těchto institucionálních pilířů naší společnosti. Slušný člověk se dnes nestačí adaptovat na první šok a už přichází jiný, mnohem závažnější.

Ať už to byly aféry s neoprávněně užívanými tituly (Kalvoda, Benda) či prudký nárůst plagiátorství. Na jedné straně trend umožněný informačními technologiemi, na druhé straně právě těmito technologiemi naštěstí relativně snadno odhalitelný. Nedlouho poté se nad hladinou objevila aféra Právnické fakulty v Plzni a prodávání titulů bez jakékoli potřeby vlastního studia. To už byl silnější šálek kávy i pro otrlejší.

Možná už jsme na opravdovém dně, říkáme si. Opak je však nejspíše pravdou. Začíná být čím dál tím více zřejmé, že některé vysoké školy, a v Praze je jich již bezpočet, vznikly pouze a jen za účelem rozdávání, resp. prodávání titulů. Nejlépe prominentům veřejného a zejména politického života. Ruku v ruce s tím jde bohužel i trend, realizovaný na základě Boloňské strategie, tedy aktivně prosazovat vysokoškolské vzdělání pro většinovou populaci.