Zkusme se na to podívat očima, jakýma by na to nahlížela každá řádně fungující a zodpovědná rodina. V takovém případě musíme samozřejmě začít u rozpočtu.

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu se schodkem 112 miliard korun. Příjmy podle velmi optimistického návrhu vzrostou o 18, 5 miliardy na 1,099 bilionu. Výdaje kvůli sociálnímu inženýrství stoupnou o 30,5 miliard na 1,211 bilionu. Takže si pojďme zapamatovat číslo mínus 112 miliard korun. To se nám to žije na dluh. Ale kdo a kdy ho bude splácet?

Překvapuje mě, že hned v prvních odstavcích zprávy k rozpočtu nečtu: „Musíme se zaměřit na obsazení  ministerstev a sloučit je do mnohem menšího počtu. Musíme ušetřit na státní správě a samosprávě a zřídit pouze jedno kontaktní místo pro  živnostenský, finanční, pracovní a sociální úřad. Provedeme zásadní kontrolu ve vyplácení dávek práceschopnému obyvatelstvu. Zavedeme adresnou sociální politiku a významně omezíme podpory. Začneme chránit český trh před pracovníky z východu. Snížíme byrokratickou zátěž a zrušíme ekologické nesmysly, které snižují konkurenceschopnost firem.“

Místo toho se z novin dozvídáme, že ministerstev bude asi víc, aby se na všechny koaliční strany dostalo, policejní prezidenty máme taky dva a šetření na úřadech? Ani omylem. Zjevně není cílem této vlády nakopnout ekonomiku.

K tomu všemu se opět dostává na stůl teorie o živnostnících-parazitech. Tentokrát sice potichu, ale zato s fatálními dopady. V roce 2006 živnostníci na daních odváděli cca 18 miliard korun, v roce 2012 to ale bylo již jen 3,2 miliardy. V ČR je přitom podle statistik necelý 1 milión živnostníků. Těm všem teď předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vzkázal, že koaliční partneři nemají větší problémy se zavedením minimální daně. Hovoří se o cca 1 800 korunách měsíčně.