Dobrý den přátelé,
Toto má být nominační projev a je tedy nutné říct něco o sobě a svých představách o směřování této strany i země. Dnes jsem se o sobě dočetl v médiích:
Rebel Jarolím se vrací do vedení VV. Proč jsem vlastně pro všechny rebel? Protože chci, aby se nekradlo v době, kdy tady každý druhý krade?

Jsem rebel, protože jsem po mnoha letech upozorňování a medializování kmotrů a kradení šel a začal je konfrontovat formou trestních oznámení? To je pravda. Podal jsem jich asi 25 a v případě, že narazím na další porušení zákona, s tím budu pokračovat. Vlastně i pokračuji. Nebo jsem rebel proto, že jsem nepošlapal své hodnoty a své postoje? Proto jsem taky odešel z vedení strany a z funkce místopředsedy, abych dodržel slovo? Tedy jen proto, že jsem se držel svých názorů a ideálů, jsem rebel? Nemělo by být ale tohle všechno podstatou téhle strany? Nejsou tohle i vaše hodnoty? Nejste i vy všichni kdo jste v této straně rebelové?

NE …. Nejsem rebel. Není mi jen jedno, co se v téhle společnosti děje! Nejsem rebel. Jen si prostě myslím, že je čas na to zorat - je čas na to zasít - a je čas sklízet. Ve 43 letech snad mohu říct že jsem pragmatik a realista i když přiznávám plný ideálů. Ale jsem taky manažer a podnikatel. Vydal jsem za ty roky miliony kusů novin, knih, CD nosičů. Mám za sebou desítky produkčních akcí a mnoho charitativních projektů.

Letité zkušenosti mi říkají, že pokud chci něčeho dosáhnout, musím nejprve zanalyzovat situaci, pak odstranit překážky a poté nastavit systém tak, aby byl funkční. Ale nejdůležitější je najít schopné lidi a motivovat je ke společné práci. David Rath, Vlasta Parkanová, Kalousek, Langer, Vondra, Gross, Dalík, Háva, Petr Benda a desítky dalších musejí odejít a být přivedeni k zodpovědnosti. To je to zorání - to je to odstranění překážek, které se konečně začalo dít a musí pokračovat. Nemůže to u toho ale skončit. Destrukce sama o sobě rozhodně nestačí. Události posledních dní vztahující se k odkrývání nejvyšší politické korupce v naší zemi jasně ukazují, že za sebou máme jako strana přes všechny ty peripetie dobrou práci a výsledky. Nebýt nás a nebýt Radka Johna, dnes by se nic takového nedělo. To je můj názor a nic na něm nezmění ani naše dehonestace od mnoha novinářů, politologů, části veřejnosti a nebo i politiků z jiných stran. Většinou těch lidí, kteří jen mluví a sami nic nedělají, nebo těch kterých se korupce osobně dotýká.

Jak ale nejen zorat, ale i zasít?  Vždy jsem záviděl některým politikům jejich jistotu a přesvědčení, že mají pravdu. Že přesně vědí co je dobré a co špatné pro tuto zem a lidi. Nikdy jsem tuto jistotu neměl a tak jediné o co se opírám je upřímný úmysl, jasné hodnoty a pevný vnitřní postoj. A také osobní zkušenost. A ta mi říká, abych se ohlédl a poučil, ale nebyl otočený moc dlouho, aby mne nechytla křeč do krku.

Před dvěma měsíci se stal zásadní zlom v historii naší strany a zejména v jejím fungování. Někomu se povedlo, oč se dlouho snažil. Byli jsme ochromeni, omezeni v možnostech a také zmateni a dezorientováni. Na tom není vůbec nic špatného. To není nic nepřirozeného a děje se to každému, komu se mění realita a podmínky života. Za to se nemusíme stydět. Je to prostě stav jako po rozvodu. Na druhou stranu nám tyto události a toto zastavení přineslo možnost zásadním způsobem změnit sebe sama. Ujasnit si spoustu věcí, nadechnout se, vnímat realitu a prostředí a zejména si připomenout proč a pro koho tu jsme. Buď nám půjde o to něco změnit a prospívat společnosti, a nebo nám půjde o ministerské posty, poslanecké mandáty a korýtka za každou cenu. Přiznejme si, že jsme tuhle změnu dost možná i potřebovali.