Doslova řekl, že nám nedělá dobře (nám katolíkům), když se přibližujeme státu. Na tomto vyjádření jsou pobuřující především dvě okolnosti. Pan kníže nám občanům vlastně říká, že nedůvěřuje tomuto státu. A tento člověk chtěl být prezidentem České republiky?

To si z nás všech dělá legraci? Jaký by byl asi prezidentem, kdyby ve druhém kole zvítězil? Držel by si od něj distanc? Nedůvěřoval by mu? Jak může na základě naší negativní komunistické zkušenosti, kdy státní moc byla zneužita pro komunistickou ideologii, vyzývat k distanci k demokratickému státu, kterým dnes Česká republika je?

Druhou okolností, kterou považuji nejen za nepochopitelnou, ale také za nebezpečnou, je rozdělování katolíků a státu. Česká republika je přeci naším společným státem, naším společným prostorem, kde pohromadě žijí všichni jeho občané. Bez ohledu na vyznání či barvu pleti. Je to náš stát. Vyčleňovat z tohoto prostoru katolíky znamená vytvářet izolovanou komunitu. Náš stát nám přeci nesmí být lhostejný. Vyzývat věřící plnit si své povinnosti, ale jinak se od státu držet dál, je prvním krokem k izolaci. Požadavek pana knížete je tak absurdní, jako kdyby Martin Luther King vyzýval všechny obyvatele černé pleti, aby si od USA a její politiky drželi distanc, protože jim v minulosti bylo mnohokrát ublíženo. To by byla ovšem cesta do pekel. Každý přeci ví, že pouze vnitřně soudržná společnost může žít v klidu a míru. Každá, i ta nejmenší komunita, by si měla stát, ve kterém žije, vzít za svůj. Pokud tomu tak nebude, společnost směřuje k postupnému rozpadu. Proto podle mého názoru bychom měli vyzývat zcela k něčemu opačnému. K aktivnímu zapojení se do veřejného života. K aktivnímu zapojení se do politiky. K odpovědnému přístupu ke správě věcí veřejných. Žijeme ve svobodné, demokratické republice. Naším úkolem je tento stát chránit a rozvíjet a ne se k němu stavět zády ať již jsme věřící či nejsme!