Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,

již podruhé před Vás předstupuji s žádostí o Vaši podporu při volbě 1. místopředsedy strany. Činím tak na sněmu, který završuje proces demokratického budování naší strany. Před dvěma lety - na ustavujícím sněmu - jsme byli teprve na samém počátku. Měli jsme zárodky krajských organizací, minimální aparát a vesměs jsme se viděli poprvé. Měli jsme však společnou ideu, na jejímž prosazení jsme začali soustředěně a usilovně pracovat.Vedle samozřejmého úsilí o volební úspěch jsme intenzivně budovali standardní demokratickou stranickou strukturu. K dnešnímu dni ji tvoří 241 místních, 85 regionálních a 14 krajských organizací s vymezenými pravomocemi i odpovědností. V rámci programové rady jsou vertikálně budovány odborné komise pro jednotlivá společenská témata. Ač je tedy stále co rozvíjet a zlepšovat, disponujeme již demokratickými procesy a mechanismy, které umožňují rozhodování na příslušné úrovní a dávají prostor k celostranické politické a odborné diskusi. Dvouleté úsilí o vznik této struktury byla nádherná tvořivá práce stovek našich členů, kterým bych rád upřímně poděkoval a vyjádřil jim svou úctu a obdiv. Máme tak základní instrument, který nám umožňuje profesionálně a kvalifikovaně zastupovat zájmy té části veřejnosti, které je sympatický náš program a naše hodnotové principy.

SLEDUJTE Sněm TOP 09 a Kongres ODS

O nezbytné přítomnosti a historické úloze našich ideových hodnot na politické scéně přemýšlím v posledních týdnech tím více, čím více je zřejmé, že nás čekají velmi nesnadné časy. Obávám se, že společnost nejen v Česku, ale v celé Evropě bude brzy čelit potížím a výzvám, jakým dlouho čelit nemusela, má s nimi pramálo zkušeností a není tedy na ně dobře připravena. Zjevně totiž končí relativně bezstarostná zhruba čtyřicetiletá éra, kdy evropské vlády uměle přifukovaly životní úroveň veřejnosti na dluh budoucích let a generací. Veřejné výdaje byly trvale vyšší, než příjmy. Banky na tento rozdíl rády půjčovaly, neboť dlouho neexistovala jistější investice, než státní dluhopis. Jedinec, který bezstarostně utrácí víc, než jsou jeho příjmy se velmi brzy ocitne v krizi a jsou-li jeho dluhy veliké, mohou ohrozit i jeho věřitele. Státy s takovou politikou vydrží mnohem déle. Konec je však stejný, jen s mnohem většími potížemi pro dlužníka i věřitele. Ten čas nastává a já se obávám, že Evropa stojí na prahu vleklé finanční krize, která sice neohrozí český bankovní systém, ale vyvolá v ČR krizi poptávky, tedy krizi hospodářskou.

Není vyloučeno, že budeme čelit větším rozpočtovým i sociálním dopadům než v roce 2009. Je naší povinností vůči našim voličům nezpanikařit, nepodlehnout populismu a řešit předpokládané potíže důsledně z pozic našich ideí. Musí být jasně řečeno, že dluhovou krizi nelze řešit dalšími bezhlavými dluhy tak, jako nedává smysl hasit požár rafinerie benzinem. Musíme dokázat, aby nezbytné slovo solidarita nebylo vnímáno jako automatická povinnost státu postarat se o všechny a o všechno. Pojem solidarita musíme spojit s pojmem odpovědnost. Především odpovědnost svobodného občana za svůj vlastní osud. Solidarita znamená také odpovědnost v rámci rodiny, v rámci obce. Solidarita znamená i odpovědnost podnikatelů za své zaměstnance. Teprve tam, kde selžou přirozené sociální vazby a s nimi spojená odpovědnost, by měl svou solidaritu uplatnit stát.