V článku se objevilo několik nepřesností, na které je potřeba reagovat. Počet rizikově hospodařících obcí se od roku 2007 nezvýšil o 400 %, ale pouze o 66 %. Porovnání s minulostí není jednoznačné kvůli reformě účetnictví a nutnosti odepisovat majetek. Ve Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji je největší podíl obcí s vyšší mírou rizika. Nikoli jejich počet.

Ještě příznivější hodnoty než Královéhradecký kraj vykazoval kraj Jihomoravský. Nelze zaměňovat monitoring hospodaření obcí, který provádí Ministerstvo financí ČR, s analýzami soukromých institucí. Týká se to především hodnocení Středočeského kraje, který se logicky do monitoringu hospodaření obcí dostat nemůže. Bankovní úvěry pak neslouží pouze k předfinancování projektů s přislíbenou podporou z EU. Co se týče návrhu tzv. finanční ústavy, není zřejmé, proč by situace v ČR měla být podobná situaci v USA a návrh měl být populistický. Toto srovnání je nesmyslné, protože limity zadlužení územních samospráv jsou u nás navrženy jako odlišné od limitů celkového veřejného zadlužení. Nejde o populistický krok, ale o jednoznačné kvantitativní rozpočtové pravidlo s finančními sankcemi, které u nás dosud chybělo.

Je třeba zdůraznit, že MF údaje o hospodaření obcí netají. Jsou veřejně dostupné na internetu a od minulého roku zveřejňujeme i výsledky monitoringu hospodaření obcí.