Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já se omlouvám, zareaguji jenom proto, abych opravdu vysvětlil, k čemu je dobrý instrument výdajových rámců, protože pan poslanec Paroubek, ve vší úctě k němu, vlastně tento význam nyní popřel. On řekl, že když mohou růst příjmy, tak mohou ekvivalentně tomu rozumně růst výdaje.

Ale právě proti této filozofii se staví filozofie výdajových rámců, která chtěla bránit tomu, že i v době růstu se dělají deficity, a nabádá země k rozpočtové odpovědnosti s tím, že nemáme jenom jedno kritérium, deficit, ale máme vedle toho ještě i výdajový rámec.

A pokud příjmy rostou víc než předpokládáme, tak je nemůžeme tak, jak bylo a je a asi vždycky bude přáním pana poslance Paroubka, promítat do výdajů, ale musíme je používat k likvidaci deficitu. Proto je tak strašně důležitý stacionární pojem výdajových rámců. Jinak nemá smysl, jinak ho tam nemůžeme dávat.

Nechci ohřívat staré vzpomínky, jenom bych rád připomněl, že v té době, kdy jste mě úspěšně válcoval a blahopřeji vám k tomu, podporován marťanskými voji, tak tohle byl jeden z důvodů, proč už jsem nebyl předsedou rozpočtového výboru. Ale to nic nemění na faktu, že z roku 2006 na rok 2007 jakákoli vláda, teď neříkejme Paroubkova, vláda České republiky navrhla Poslanecké sněmovně rozpočet na rok 2007 o 56 mld. vyšší než ji k tomu opravňoval zákon a tento instrument výdajových limitů. Proto tady o tom mluvím, aby bylo zřejmé, proč je to tak důležité.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Paroubek chce tady také reagovat. Jsme v rozpravě, tak je to samozřejmě možné, prosím.

Poslanec Jiří Paroubek: Já se už nechci věnovat této problematice. Spíš se vás zeptám, k čemu vlastně vedlo dodržování rozpočtových rámců za posledních šest let. Jaký byl hmatatelný výsledek? O kolik jste snížili státní dluh? Řekněte mi to.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Probíhá rozprava a pan ministr Kalousek se do ní hlásí. Takže prosím.