Laos je malá a ekonomicky málo vyspělá země, ale obří summit zvládá. Někdo to tady správně nazval „malá OSN“. Země, které se tu sešly, představují dvě třetiny světového obchodu. Jsou mezi nimi tři ze čtyř nejlidnatějších zemí světa (Čína, Indie, Indonésie) a další tři patří do první desítky (Pákistán, Japonsko, Bangladéš).

Včera při galavečeři jsme mohli dvě hodiny sledovat bohatý kulturní program, který byl navýsost laoský. S vedle mne sedící prezidentkou Švýcarska a prezidentem Bulharska jsme si říkali, že bychom v žádné z našich zemí nebyli v současnosti schopni takový program připravit – falešný modernismus už v Evropě jakoukoli národní kulturu, v rozsahu a rozmanitosti jaké předvedl šestimilionový Laos, dávno zničil. (Teď samozřejmě očekávám, že to naši kosmopolité a europeisté označí za zastaralý nacionalismus, ale těm je moje skutečná starost o nás a naši zemi nevysvětlitelná).

Summit pokračuje. Ještě doznívá včerejší debata o ekonomice a já musím zopakovat, že při příspěvcích řady evropských kolegů často nevěřím svým očím (či uším). Španělský ministr zahraničí se brání kritice a říká, že jsou ekonomická čísla Evropy pořád lepší než americká (!) a že bylo chybou, že je – Španělsko – při zavedení eura nikdo nevaroval před možnými doprovodnými efekty (!). Musím říci, že kouzlem nechtěného mi při jeho projevu přišla SMS, že nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla 4,8 milionů lidí. Pro srovnání uvádím, že bylo ještě před nedávnou dobou považováno za katastrofální, že je v celé EU 10 milionů nezaměstnaných. Teď je polovina tohoto množství v jedné jediné zemi.

Předseda Evropské komise Barroso dokonce nechápe, proč se mluví o eurokrizi, když přece euro jako měna v žádné krizi není. To považuji za nejnesmyslnější výrok celého summitu. Euro zásadním způsobem přispělo ke krizi Evropy a k dluhové krizi řady zemí eurozóny. Je možné před tím zavírat oči?