Vážený pane prezidente Piñero, vážení kolegové,

děkuji Vám za pozvání na toto významné setkání a za jeho perfektní organizaci. Jen počasí by mohlo být přívětivější, méně teplé.

Někteří z nás se před dvěma lety zúčastnili minulého summitu EU-Latinská Amerika v Madridu a považovali ho za podnětný a užitečný. Je důležité být konfrontován s odlišnými názory, pohledy a zkušenostmi. Summity jako tento nás motivují dívat se na politické úkoly a výzvy v našich zemí a v celém světě novým způsobem.

Ti z nás, kteří pocházíme z Evropy, jsme si vědomi skutečnosti, že Latinská Amerika dosáhla v posledních několika desetiletích pozoruhodného rozvoje, který na tomto kontinentu viditelně změnil životní podmínky desítek či stovek miliónů lidí. Ani Váš kontinent se samozřejmě nemohl vyhnout negativním důsledkům finanční a ekonomické krize, ke které došlo na konci uplynulého dvacetiletí, ale podařilo se Vám neupadnout do pasti recese, což se stalo v Evropě. Bylo to možné díky tomu, že země Latinské Ameriky – nebo většina z nich – pokračovala v implementaci racionální, pro-růstové hospodářské a sociální politiky.

Když jsem v Latinské Americe, automaticky se mi vybaví známý ekonom Raúl Prebisch a jeho Havanský manifest z roku 1948. Nesouhlasím samozřejmě s jeho pesimistickým názorem, že „selhaly trhy“. Nebyla to pravda tehdy a není to pravda ani dnes. Ale mám pochopení pro názor profesora Prebische, že Latinská Amerika potřebovala hospodářský rozvoj a že hospodářský rozvoj potřeboval industrializaci. Mezitím se stala celá řada věcí. Terminologie se měnila, ale hovoříme více méně o stejných záležitostech. Zůstává stále stejná otázka: měli bychom nechat trhy fungovat a měli bychom odstraňovat nejrůznější bariéry, které je omezují? Nebo bychom měli organizovat ekonomické, společenské a environmentální procesy shora prostřednictvím státní intervence, která není schopna vycházet z racionálního a efektivnost přinášejícího ekonomického uvažování?

Obávám se, že některé dokumenty tohoto summitu míří tím druhým směrem. Svědčí o tom i název tohoto bloku summitu „Udržitelný rozvoj: podpora investic sociální a environmentální kvality“.

- Považuji za nutné říci, že pojem udržitelný růst (či rozvoj) není ekonomickým pojmem, ale politickou doktrínou s dalekosáhlými ekonomickými důsledky a

- nejlepším podporovatelem kvality životního prostředí a sociálních podmínek je ekonomický růst. Historie ukázala, že optimální odpovědí na sociální a environmentální problémy je upuštění od politik, které omezují či blokují ekonomický růst.

Tento můj postoj není podceňováním sociálních a environmentálních problémů. Klíčová je však posloupnost, jak ji vidíme – teprve ekonomický růst umožňuje dosáhnout ne-ekonomických cílů a ambicí. Opačně to nejde. Větší bohatství a větší lidský kapitál znamená schopnost zavádět technologie, které jsou čistší a ohleduplnější k životnímu prostředí.

O naše lesy, řeky, moře i o čistotu ovzduší ve městech se starat musíme, ale měli bychom přestat bojovat s neexistující hrozbou, kterou nám vnucuje ideologická doktrína o nadměrném, člověkem způsobeném globálním oteplování, které údajně ohrožuje planetu a celé lidstvo. Považuji za nadějné, že tento katastrofický názor na budoucnost již překročil svůj zenit. V našem úsilí zajistit prosperující budoucnost pro oba kontinenty, pro Evropu a pro Latinskou Ameriku, bychom měli odmítnout tuto politicky motivovanou environmentální agendu.

Děkuji Vám za pozornost.

Václav Klaus, summit EU-CELAC, Santiago de Chile, 26. ledna 2013