V roce 1947, v návaznosti na jednání vedená v Radě bezpečnosti OSN, bylo připraveno vyhlášení dvou států na britském mandátním území Palestina. Poválečné Československo v té době operativně vycvičilo a vyzbrojilo tzv. Gottwaldovu brigádu a tato vojenská jednotka se stala rozhodující silou při jednostranném vyhlášení státu Izrael. Od té doby každý, kdo se chce zodpovědně zabývat zahraniční politikou, musí cítit i zodpovědnost nás, Čechů, za kroky státu Izrael. Až do konce 60. let se tato zodpovědnost často vyznačovala až nekritickou podporou. A mám dojem, že pan premiér nechtěně na Gottwalda a Zápotockého v tomto ohledu navazuje.  Chtěl bych jej na to zcela nezištně upozornit, protože vím, že když pravicovým politikům teče do bot, vytáhnou obvykle na svého soupeře ten nejtěžší kalibr – antikomunismus. A pan ministerský předseda se nyní vystavuje i velkému nebezpečí ve vztahu k vnitřní opozici v ODS, která by se této paralely mohla chytit.

Osobně mám ke státu Izrael vcelku pozitivní vztah. Ale sám jsem se zúčastnil mírového pochodu napříč Jeruzalémem a vzpomínám si, že vždycky v dějinách to bylo právě mírové řešení, které vedlo k trvalé stabilizaci jakéhokoli exponovaného území. A Blízký východ mezi takováto území nesporně patří. Vážím si kultury, kterou řada našich občanů s sebou přinesla i do Izraele a vzpomínám si i na několik hezkých večerů u mých rodičů v Mariánských lázních, kdy jsme seděli s Ludvíkem Aškenázy. S tímto starým pánem jsme měli velmi dobrý vztah. V dalších letech jsem s chutí četl práce jeho i jiných židovských autorů. Vážím si výkonu řady izraelských umělců i sportovců a závidím státu Izrael první místo ve světovém řebříčku výdajů na vědu a výzkum. Kéž by se vláda ČR inspirovala spíše tímto přístupem Izraele a kéž by naše země dosahovala alespoň poloviny z těchto 7 % HDP!