Paní Dědečková,
byl jsem upozorněn na Váš článek ( http://virtually.cz/journal/?q=node/1392, publikován 22. července 2010). Musím Vás upozornit, že zde uvádíte nepravdivé informace. Píšete, že „Jeden z podepsaných historiků umění, Milan Kreuzzieger, nedávno definitivně prohrál s Národní galerií v Praze pracovněprávní spor." Tato informace se nezakládá na pravdě, proto Vás žádám, abyste ji z článku v co nejkratším možném termínu odstranila, označila jako nepravdivou a přiměřeným způsobem se mi veřejně omluvila. V opačném případě se budu muset domáhat spravedlnosti adekvátním způsobem.
Je patrné, že jste uvedenou „informaci" získala od pana M. Knížáka, ale bohužel jste si buď neověřila, jestli je pravdivá, nebo jste úmyslně lhala. Prosazujete-li občanské svobody, jak je zřejmé z Vašich webových stránek, měla byste přijmout i odpovědnost, která z těchto svobod vyplývá. V případě, že projev Vaší svobody slova (či spíše svérázné logiky Vaší argumentace) poškozuje právo na ochranu osobnosti jiného člověka a může být dokonce označen trestným činem pomluvy, není projevem svobody ale mediální manipulace a etického selhání.
Pokusím se Vám okolnosti mých výpovědí od M. Knížáka, který toho času zastupuje Národní galerii jako její generální ředitel, objasnit. První výpověď z března 2001, kterou pan Knížák řešil koncepční spor, byl kamuflován jako pracovněprávní, rozhodl soud v můj prospěch a Národní galerie mi byla nucena za neoprávněnou výpověď zaplatit finanční náhradu a soudní výlohy. Předpokládám, že mrhání prostředky daňových poplatníků, které je výsledkem neomalené a nekoncepční personální politiky pana Knížáka, přiznal generální ředitel Ministerstvu kultury ČR i daňovým poplatníkům přinejmenším ve výroční zprávě Národní galerie.
Asi půl roku po mém vynuceném odchodu z Národní galerie (koncem roku 2001), mi M. Knížák nabídnul místo investičního referenta nebo kustoda. Přestože jsem vystudoval dvě vysoké školy (přírodovědeckou a filosofickou fakultu), ekonomickou školu jsem neabsolvoval a podotýkám, že nemám ani sklony k masochismu, tak jsem nabídku M. Knížáka odmítnul. Na základě toho mi byla zaslána dvouměsíční výpověď, ačkoli jsem v té době pracoval v jiné instituci a ve skutečnosti jsem už nebyl zaměstnancem Národní galerie. Tento druhý bizarní soudní spor ještě není ukončen. Ať dopadne jakkoli, nijak se nezmění to, že první výpověď je neplatná.
Paní redaktorko, věřím, že slova jako korektnost, odpovědnost a etika se stanou i ve Vašem případě smysluplná a s rostoucími odbornými nároky a profesionalizací „virtuální" žurnalistiky budou normou i pro Vaše texty zveřejňované na webových stránkách, které jistě získají oblibu a podporu i u širšího okruhu občanů, nebudou jen dryáčnickými výkřiky a spikleneckými konstrukcemi, jejichž cílem je upoutat pozornost a zvýšit množství inzerentů.
S pozdravem
Milan Kreuzzieger
- Dědečková: Národní galerie a notoričtí petenti uprostřed léta
- Knížáka by mohl nahradit Jiří Fajt
- Knížák: Nedám se jen tak, budu bojovat
- Konkurz na nástupce Knížáka asi zopakuji, naznačuje Besser
- Knížák: Mám pocit, že jsem pořád nepřítel státu
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Milan Kreuzziger
