Po počáteční nabídce plechovky koly přišlo dramatické zlevnění cen jízdenek drážního dinosaura -Českých drah. Teprve hrozba prázdných vlaků přinutila manažery ČD k akci. Jen více takových Jančurů a ono to půjde. K tomu však musí politici vytvořit tolik potřebné podmínky, a ne poslouchat nesmysly generálních ředitelů státních a polostátních podniků a lobyistů přisátých na tyto firmy jako infikovaná klíšťata. Možná si někdo myslel, že dráha je výdobytkem veřejných investic. Ale pravý opak je pravdou. Ale kdo už dnes ví něco o ryze privátních akciových společnostech, které železnici financovaly a stavěly?

To, co se jeví jako samozřejmé, a sice, že politici automaticky mají zájem o co největší kvalitu služeb, jejich cenovou dostupnost pro uživatele, samozřejmým vůbec není. V současné hospodářské situaci naši zemi drží nad vodou zpracovatelský průmysl. Jeho efektivita je srovnatelná se světovou konkurencí. Přesto se země jako celek na světovém žebříčku konkurenceschopnosti propadá stále níž a níž. A cože táhne náš stát ke dnu? Klesající efektivita veřejného sektoru a na něj navázaných hospodářských odvětví. Občana asi vůbec nepřekvapí, že mezi tahouny směrem dolů je například stavebnictví. To v letech nedávných konzumovalo nejen ze státního rozpočtu horentní sumy, za které však ani náhodou neodvedlo adekvátní výsledek. Nebo má snad kdokoli pochybnosti o alarmujícím stavu českých silnic? Dopravní „experti" mohou produkovat stovky studií o levných silnicích a dálnicích, ale asi netuší, nebo tušit nechtějí, že si lze dát na stůj řadu čísel a podívat se na ně pohledem ekonoma.