Souhlasila bych s ním, kdyby se bez dotací natáčely filmy i jinde ve světě. Tak tomu ale není. Každý významný evropský stát podporuje vlastní tvorbu, třebaže je mnohdy dražší než nákup filmů ze zámoří. Ve Francii se nad podporou domácí produkce nikdo nepozastavuje a legislativa účinně pomáhá.  

Rozpočet ministerstva kultury je tak žalostně nízký, že bez nových zdrojů nelze dál. Pan prezident správně poukazuje na nedostatečnou podporu i jiných součástí kultury, např. české literatury. Souhlasím, ale proč potom vláda nevyslyšela volání po nižší sazbě DPH na knihy, především pak na učebnice? V kultuře chybí peníze, kam se jen podíváme. Lidé v muzeích, galeriích, knihovnách pracují za nízké mzdy, herci přebíhají ze seriálu do seriálu a ani ta nejlepší baletka Národního divadla ze své mzdy rozhodně nezbohatne.

Filmová branže dává pracovní příležitosti nejen hercům a režisérům, ale mnohým dalším profesím – uměleckým kovářům, truhlářům, sklářům, čalouníkům, dekoratérům, filmovým technikům, zvukařům, odborníkům na zvláštní efekty, zvukařům, animátorům, kameramanům…  Podporou filmového průmyslu podporujeme i zaměstnanost, a to je pro nás, komunisty, velmi důležité. Proto jsme pro zákon hlasovali. Kéž by podobný vznikl tehdy, když padala jiná průmyslová odvětví, např. sklářství. Nechceme naše filmové tvůrce dostat do stejné situace jako zemědělce. Jak se mají měřit se zahraničím, když jejich domácí podpora je minimální?