Politik to má těžké. Staré známé "Vox Populi, Vox Dei" jej pronásleduje na každém kroku. A i kdyby "hlas lidu" nebyl vždy "hlasem Božím", není radno lidem nenaslouchat.

Mezi "chytrými" politiky najdeme také "chytřejší" politiky, kteří pochopili, že s pomocí médií mohou sami určovat, co bude v následujících letech oním "vox populi" a po čem bude "volat" veřejnost.

Konkrétním příkladem jsou současní představitelé vládní koalice, kteří před několika lety vnutili veřejnosti téma "boje proti korupci". Politici, kteří sami více či méně zjevně reprezentují ukázkové korupční chování, se opakovaně zaklínají heslem "boje proti korupci". Je to stejné, jako když se v době studené války lídři světových velmocí zaklínali "bojem za světový mír". Stejně prázdná a stejně nebezpečná fráze, která byla pomocí médií "voperována" do podvědomí celé veřejnosti. Stejně jako kdysi odpovídali politici, celebrity i bezejmenní občané na otázku co považují za důležité, větou "boj za světový mír", dnes  na stejnou otázku slyšíme v České republice odpověď "boj proti korupci".

Že se v případě korupce jedná o nešvar, který většina české veřejnosti za problém ve skutečnosti nepovažuje, dokazují nikoliv slova a odpovědi ve veřejných průzkumech, ale konkrétní činy. Činy vyjádřené výsledkem voleb. Pokud dostávají ve volbách masivní podporu lidé typu Jiřího Čunka, nemůžeme předpokládat, že korupce a zametání vyšetřování korupce "pod koberec" lidem skutečně vadí.
 Prostě to vypadá, že vedle chytrých a chytřejších politiků máme také politiky vychytralé, kteří pochopili, že přísloví "drzé čelo je lepší než poplužní dvůr" má stále svoji platnost. Politici v České republice to vlastně mají strašně jednoduché.