Ministerstvo zdravotnictví ve středu podepsalo se všemi zdravotními pojišťovnami memorandum o restrukturalizaci lůžkového fondu za účelem jeho optimalizace. Přeloženo do srozumitelné řeči to ve skutečnosti znamená rušení „zbytečných“ lůžek, jednotlivých „nevyužitých“ oddělení a dokonce i některých celých nemocnic. Ty by se pak mohly (ale nemusí) změnit na nemocnice následné péče nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Všechny zdravotní pojišťovny se zavázaly k jednotnému postupu s cílem „zajistit vyšší kvalitu poskytované lůžkové péče a maximální míru bezpečí při současném zefektivnění poskytování této zdravotní péče“. Pod zástěrkou vzletných slov se ale skrývá obrovské nebezpečí v podobě vzdálení potřebné zdravotní péče od pacientů, především těch starších, zdravotně postižených, rodičů s dětmi. Právě pro ně se může stát daleká cesta do „velkého kvalitního“ zdravotnického zařízení nepřekonatelnou překážkou. Naskýtá se otázka, jestli právě toto není pravý cíl připravovaných změn – špatnou dostupností nemocnic odradit od jejich návštěv a tím ušetřit systému! Pojišťovny ruku v ruce s ministerstvem nevybíravě tlačí na zdravotnická zařízení (a také na jejich zřizovatele), aby přijala jejich většinově ničím nepodložená minimalistická kritéria, jinak s nimi neuzavřou smlouvy. Zřizovatelé, většinou kraje a města, které nesou politickou odpovědnost za zdravotní péči pro občany v daném regionu, jsou tak postaveni před hotovou věc. Maximálně se prý mohou rozhodnout, že pokud pojišťovny řeknou, že v kraji uzavřou s určitým typem oddělení smlouvu pouze v jedné nemocnici, pak kraj bude mít právo určit, ve které to bude!
V souladu s uskutečňováním asociálních reforem českého zdravotnictví, v režii pravicové vládní koalice, došlo v poslední době také ke změně úhradových mechanismů, byla vydána kritizovaná vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb a problematické nařízení vlády, kterým se stanoví místní a časová dostupnost zdravotní péče. Všechny tyto sporné kroky směřují k redukci lůžek s odůvodněním, že v mezinárodním srovnání je jich v České republice nadbytek. Přitom mezinárodní srovnání lůžkového fondu jsou velmi problematická, protože nemocniční péče je v různých zemích organizována různými způsoby. Přes veškeré snahy mezinárodních organizací, jako jsou OECD, Eurostat, WHO apod., se jednotlivé státy stále významně liší ve výkaznictví. V některých státech jsou totiž ze statistik dokonce vyloučeny celé segmenty péče, například péče poskytovaná soukromým sektorem, v rámci obrany či vězeňství. Ještě větší problém se ukazuje při srovnávání a výkaznictví v oblasti dlouhodobé péče, či v prolínání zdravotnického a sociálního systému. Je jasné, že pro plánované rušení 10 procent lůžek, bez seriozní analýzy potřebnosti a s respektováním potřeb pacientů v jednotlivých regionech, nemá ministerstvo zdravotnictví ani pojišťovny ve skutečnosti žádné argumenty.
Není tedy tato úporná snaha motivována, kromě obvyklé bezduché honby za úsporami na úkor pacientů, spíše jakýmsi předvolebním bojem pravicové vládní koalice s kraji, kterým nyní vládnou političtí odpůrci z řad ČSSD nebo dokonce i z KSČM?
Mgr. Soňa Marková, poslankyně PČR a stínová ministryně KSČM pro resort zdravotnictví
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Mgr. Soňa Marková
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
